Dráhy hvězd kolem černé díry v centru Galaxie. Kredit: Evropská jižní observatoř

Opět navrhují, že obří černé díry se vytvořily z temné hmoty

Obří černé díry v centrech galaxií se zformovaly již několik set milionů let po velkém třesku, tedy vlastně souběžně se vznikem samotných galaxií. V době, kdy měl vesmír pouhých 6 % svého nynějšího věku, už existovaly objekty s hmotností řádově miliard Sluncí.
Podle názoru řady astrofyziků prostě nebyl dostatek času, aby tyto objekty vznikly jako menší černé díry, tedy zhroucením obřích hvězd, a následně rostly. Hai-Bo Yu z University of California (Riverside) proto navrhuje, že základním materiálem pro rané supermasivní černé díry byla haló temné hmoty a jejím zhroucením vznikly tyto objekty již s řádově stejnými hmotnostmi, nebo alespoň s hmotnosti mnoho řádů nad hmotností hvězd. Studie tvrdí, že halo temné hmoty interaguje samo se sebou, což vyvolá gravitační nestabilitu a při využití veškeré kinetické energie kolapsu pak vznikne/může vzniknout černá díra. Autoři studie dále vyvinuli metodu, která umožňuje popsat podmínky, za nichž se objeví příslušná nestabilita vyvolávající kolaps.

Wei-Xiang Feng et al 2021 ApJL 914 L26
https://doi.org/10.3847/2041-8213/ac04b0
Zdroj: The Astrophysical Journal Letters / Universe Today

Poznámky PH:
Uprostřed haló temné hmoty rostly rostly i první galaxie hmoty viditelné. Dalo by se to celé snad chápat tak, že kolaps temné hmoty vyčistil centrum a v něm se pak formovala samotná galaxie? Tedy že centrální černá díra je – v tomto scénáři – starší než samotná galaxie? (Protože jinak by přece zhroucení vymetlo i viditelnou hmotu v oblasti?) Možná, nicméně autoři uvádějí, že na kolapsu se (opět, v tomto modelu) vedle temné hmoty výrazně podílela i běžná baryonová hmota, ať už jde o mezihvězdný plyn nebo hvězdy, která urychlila „gravometrický kolaps“. Dále se zmiňuje viskozita hmoty a moment hybnosti galaktického haló…
To, že obří černé díry v centru galaxií mohou vznikat i jinak než z hvězd, se navrhuje i bez role temné hmoty (gravitační „sesuv“ oblaků plynu apod.).
Viz také (podobné myšlenky, ale odlišný model): Obří černé díry mohou vznikat z temné hmoty

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

2 comments

  1. Já teda nechci prudit, ale mě tu nehraje jedna věc. Ať temná hmota nebo ne, pokud se něco zřítí do černé díry, tak by se to mělo nějak zbavit potenciální energie nad horizontem. Energie klidové hmotnosti samozřejmě spadne pod horizont.
    No a tady se dostáváme na vratkou plošinu – známe jen pár způsobů, jak přenést na velké vzdálenosti potencionální energii hmoty. Jeden je foton, druhý pak gravitační vlny. Třetí pak nějaká další částice vytržena ze dvojice. Pokud jsem na něco zapomenul, prosím o doplnění.
    Pokud se zhroutí temná hmota, musí nějak brzdit. Musí. Bez interakční brzdy to prostě nejde. Fotony to nejsou. Při hmotnosti milionů sluncí na černou díru, bychom si toho všimli, pokud tedy kvasary nevznikly ještě před zprůhledněním vesmíru. Gravitačních vln bychom si taky asi všimnuli a paprsků či ploch řezajících gravitačně vesmír na kusy asi taky.
    No a teď babo raď.

  2. Vědecký pokrok je nezadržitelný, ani aether se neudržel.
    Chtěl bych se dožít toho až i temná hmota skončí jako aether. 🙂 🙂 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close