Archiv článků: kosmologie

Projekt Xenon se zaměřuje na hledání temné hmoty. Nové výsledky z těchto experimentů ukázaly výskyt nejasných „událostí“ – nemusí vůbec znamenat samotnou temnou hmotu, nicméně i jejich jiné nabízející se interpretace jsou z pohledu teoretické fyziky zajímavé. Podzemní detektor XENON1T fungoval v letech 2016–2018 v Itálii (v INFN Laboratori Nazionali …

Nový výzkum opět oprašuje myšlenku, že rozdílné vlastnosti neutrin a antineutrin mohou vysvětlit, proč ve známém vesmíru převládá hmota nad antihmotou. Neutrina jsou stále záhadou. Teorií zde existuje nepřeberně, podle některých názorů mohou být např. neutrina a antineutrina totožná, šlo by tedy o Majoranovy fermiony. Nový výzkum navazuje na myšlenky …

Je to rozhodně divná a hodně revoluční představa, která se hned tak asi nestane fyzikálním mainstreamem. Současně je to ale výsledek vzešlý z velké/renomované instituce (ESA). To, že vesmír je izotropní, ve všech směrech stejný, vyplývá z modelu expanze – velkého třesku, navíc eventuální nepravidelnosti by měla vyhladit inflace (celý …

Kosmologie s temnou hmotou je velmi citlivá na frekvenci supernov a jejich podílu na distribuci hmoty v galaxiích, což v případě teorií MOND nehraje velkou roli. Vědci z univerzit v Bonnu a Štrasburku dokázali popsat vznik galaxií ve vesmíru, který by neobsahoval temnou hmotu. Do počítačové simulace namísto toho zadali …

Už asi 10 miliard let vesmír zřejmě stárne a zpomaluje – v tom smyslu, že rychlost tvorby nových hvězd klesá, alespoň kam dohlédneme. Podle všeho jsou viníkem obří černé díry v jádrech galaxií. Nicméně galaxie uprostřed kup jsou proti vlivu svých černých děr relativně odolnější, praví nová studie. Možná někdy …

Svítivost supernov, rudý posuv, mikrovlnné pozadí, baryonové akustické oscilace… Nová data prý umožňují obejít se bez temné energie. Objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru z roku 1998 je jedním z největších výsledků experimentální kosmologie poslední doby, však za něj již byla udělena i Nobelova cena (v roce 2011 ji dostali Saul …

Ve snaze vysvětlit existující asymetrii mezi hmotou a antihmotou si fyzikové z japonského centra RIKEN zkusili vzít na pomoc temnou hmotu. Je sice na pohled zvláštní vysvětlovat jednu záhadu (proč je ve vesmíru méně antihmoty) pomocí jiné (jaká je podstata temné hmoty? a existuje vůbec?), nicméně proč to nezkusit. Pokud …

Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové (hlavní autor studie publikované v Science je Todd Thompson z Ohio State …

Obří spirální (superspirální) galaxie se otáčejí mnohem rychleji než Mléčná dráha. Zajímavé na tom má být, že zaznamenané výsledky spíše odpovídají existenci temné hmoty než konkurenční teorii modifikované newtonovské mechaniky (MOND). Pro přibližnou orientaci několik čísel. Mléčná dráha, celkem typická spirální galaxie („spirální galaxie s příčkou typu SBc“), rotuje v …

Neutrina sice mají nepatrnou hmotnost, přesto však hrají klíčovou roli v kosmologii i v částicové fyzice. Hmotnost těchto elementárních částic dosud neznáme, ale již první výsledek mezinárodního experimentu KATRIN (Karlsruhe Tritium Neutrino experiment) její rozsah výrazně zúžil. Podrobná analýza prvního čtyřtýdenního měření z jara 2019 ohraničila velikost této fundamentální veličiny …