Archiv článků: kosmologie

Italský teoretický fyzik Carlo Rovelli patří k autorům teorie smyčkové kvantové gravitace – jednoho z návrhů na propojení kvantové mechaniky a obecné relativity. Smyčková kvantová gravitace se někdy považuje za konkurenci pro superstruny, je každopádně sympaticky uměřená. Neoperuje žádnými dodatečnými dimenzemi, nepotřebuje struny, brány, krajiny mnoha světů ani dosud neznámé …

Co tvoří temnou hmotu? Nedávno se objevila myšlenka, podle které by mohlo jít o miniaturní černé díry vzniklé v počátcích vesmíru; tato teorie ovšem předpokládala dosti exotické objekty vytvořené pomocí Higgsova pole. Nově navržená hypotéza si vystačí s černými dírami tradičnějšími a hlavně lépe detekovatelnými. Qirong Zhu s kolegy z …

Druhá věta termodynamická má mezi zákony vědy výjimečné postavení, protože neplatí vždy, platí pouze ve většině případů. Pravděpodobnost, že i po odstranění přepážky nalezneme molekuly plynu v jedné polovině krabice, je jedna ku mnoha milionům milionů, ale stát se to může. Na první pohled se zdá, že v blízkosti černých …

Jaké zásadní objevy na poli fyziky přinesl uplynulý rok? Přinášíme souhrn deseti nejdůležitějších prací roku 2017, které do svého žebříčku zařadil časopis Physics World. Pro odborníky z Physics World, ale také pro převážnou většinu vědecké komunity z celého světa, je hlavním fyzikálním výsledkem loňského roku práce, za níž stojí početný …

Detekce gravitačních vln a jejich přiřazení konkrétní události poskytuje další metr, kterým můžeme datovat velký třesk. Pozorování sloučení a exploze dvojice neutronových hvězd je považováno za největší vědeckou událost loňského roku. Viz také: Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln Peter Blanchard, Tarreneh Eftekhari, Victoria Villar a Peter Williams z Harvard-Smithsonian …

Na mexické High-Altitude Water Cherenkov (HAWC) Gamma-Ray Observatory vědci v roce 2008 zaznamenali několik stovek km nad atmosférou Země nečekaně vysoký výskyt pozitronů. Kde se tyto částice vzaly? Nabízela se dvě hlavní vysvětlení. Podle prvního z nich zdrojem byly nedaleké pulzary (tedy rychle rotující neutronové hvězdy), druhý výklad navrhoval blíže …

Modely vysvětlí zrychlující se rozpínání vesmíru, ale naráží na černé díry. Fyzička z Uralské federální univerzity (UrFU, Jekatěrinburg) podrobila zkoumání nejmodernější úpravy gravitačních teorií. Podle článku publikovaného v Classical and Quantum Gravity ani nejoblíbenější úpravy obecné teorie relativity na gravitaci zatím nestačí. Hlavní problémy jsou prý následující: temná hmota, zrychlená …

Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna. Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton …

Experiment STAR změřil vířivost kvark-gluonového plazmatu. Srážky dvou těžkých atomových jader na urychlovačích Relativistic Heavy Ion Collider (RHIC) v Brookhavenské Národní Laboratoři (BNL) v New Yorku a Large Hadron Collider (LHC) v Evropském středisku jaderného výzkumu (CERN) v Ženevě umožňují vytvořit v laboratoři podmínky panující ve vesmíru pouhých několik mikrosekund po velkém třesku. Objev …

Neutrina a antineutrina se prý nechovají tak docela stejně. Mohlo by to nějak vysvětlit, proč kolem nás nepozorujeme stejně hmoty a antihmoty a neustále neanihilují? Nové experimenty prý naznačují, že vlastnosti neutrin a antineutrin nemusejí být úplně zrcadlové. Laik tomu samozřejmě může těžko rozumět (Jsou to pak vůbec antineutrina? Navíc …