Archiv článků: kosmologie

Prostoročasová setkání Rogera Penrose a Stephena Hawkinga

Po objevu kvasarů, pulsarů a kosmického mikrovlnného záření nastal v 60. letech mimořádný rozvoj obecné relativity, nečekaně vzrostl její význam v astronomii a kosmologii. Ve speciálním miléniovém čísle časopisu britské fyzikální společnosti Physics World vyšel přehled odpovědí 130 fyziků na sedm otázek, z nichž druhá zněla: „Kterých pět fyziků vytvořilo …

více »

Obyčejné hmoty je méně, než by mělo

Asi třetina běžné hmoty ve vesmíru chybí, respektive ji neumíme najít. Záhada se (asi) nijak netýká hmoty temné ani temné energie; jde o to, že byly provedeny výpočty odhadující množství hmoty krátce po velkém třesku. Z této hmoty se za miliardy let staly hvězdy/planety/černé díry, dále mezihvězdný prach a plyn. …

více »

Problémy vesmíru jako hologramu

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Myšlenka, že vesmír je nějakým způsobem obdobou hologramu, je již dobře známá, takže jen stručně. Idea se odvozuje od toho, že maximální entropie prostoru – entropie černé díry o příslušné velikosti – závisí na velikosti jejího povrchu, nikoliv objemu. Maximální množství uložené informace lze zapsat na horizont černé díry – …

více »

Stephen Hawking: Struny a stroje času (2)

Jak už jsem uvedl, tyto výsledky nezávisejí na Einsteinových rovnicích, ale jen na vlastnostech, které by musel mít zakřivený prostoročas, aby vznikly uzavřené časupodobné smyčky v konečné oblasti. (pokračování včerejšího úryvku) Teď přichází na řadu otázka: Jakou hmotu by pokročilá civilizace potřebovala, aby zakřivila časoprostor natolik, že vznikne stroj času …

více »

Stephen Hawking: Struny a stroje času

Plochý časoprostor uzavřené časupodobné smyčky neobsahuje. Neobsahují je ani ta řešení Einsteinových rovnic, která byla původně známa. Einstein byl proto šokován, když v roce 1949 Kurt Gödel nalezl řešení, které popisovalo vesmír plný rotující hmoty s uzavřenými časupodobnými smyčkami procházejícími každým bodem. Gödelovo řešení vyžadovalo existenci kosmologické konstanty, o níž …

více »

Putování temné hmoty

I když o podstatě temné hmoty nevíme nic, její „fungování“ dokážeme v určitých ohledech zachytit v celkem detailně. Vědci z University of Surrey, Carnegie Mellon University a ETH Zürich nyní popsali, jak se temná hmota chová v centrech blízkých trpasličích galaxií. Má jít o první důkazy jevu označovaného jako zahřátí …

více »

Zrychlující rozpínání vesmíru: otázka bez odpovědi?

Něco nového, co uvidíme ve Velkém hadronovém urychlovači? Ale co když je Higgsův boson vše, co je tam k vidění? Možná si myslíte, že když žijeme na relativně klidném předměstí průměrné galaxie ve zřejmě jednotném vesmíru čtrnáct miliard let po Velkém třesku, není žádný důvod k obavám. Nicméně právě toto …

více »

Co když se velké fyzikální experimenty neuskuteční?

Mám obavy, že nebudu znát odpovědi na otázky, na kterých mi záleží. Bojím se, že lidstvo postupně ustoupí od velkých a dlouhodobých investic do výzkumů, které ovšem mají klíčový význam, pokud máme zodpovědět složité (a často abstraktní) vědecké otázky. Zásadní experimentální věda bude vždy balancovat na hraně toho, co je …

více »

Temná hmota prý může vytvářet kapičky kvantového kondenzátu a Boseho hvězdy

Nový matematický model má umožňovat popsat chování temné hmoty kolem nejmenších galaxií. Z titulku samozřejmě nikdo kromě specialistů asi nebude zrovna moudrý, o co tedy jde? Podle studie publikované ve Physical Review Letters gravitační pole vytvářené temnou hmotou kolísá, takže se zřejmě bude chovat složitěji (poznámka PH: i když samozřejmě …

více »