Jednoho večera roku 1990 v Berkeley, když jsme s přítelem Billem Poirierem seděli a spekulovali nad nejhlubší podstatou reality, mě náhle napadlo, co by to vše mohlo znamenat: že naše realita není matematikou jen popsatelná, ale že to zkrátka je matematika, a to ve velmi specifickém slova smyslu, který dále …
více »Vědci tvrdí, že konečně našli důkaz existence prvních hvězd
Po explozích dávných supernov prý nezbylo nic, neutronová hvězda ani černá díra. První hvězdy pravděpodobně vznikly v době, kdy byl vesmír starý pouhých 100 milionů let. Tyto hvězdy, tzv. Populace III, byly velmi hmotné, krátkověké a při jejich explozích vznikaly těžší prvky. Nicméně přímé důkazy o existenci Populace III se …
více »Pravotočivá neutrina mohla způsobit převahu hmoty nad antihmotou
Obří „kosmologický urychlovač/srážeč“ částic existují na počátku vesmíru prý může vysvětlit, proč dnes hmota převládá nad antihmotou. Stačí k tomu jen existence dosud nepotvrzeného typu částic, pravotočivých neutrin. Tvrdí to alespoň fyzikové z Kalifornské univerzity v Riverside a z čínské univerzity Tsinghua Jedna z autorek nové studie Yanou Cui uvádí, …
více »Dala by se úpravou gravitačních rovnic nahradit i temná energie?
Rozpínání vesmíru se podle všeho zrychluje a pro vysvětlení tohoto jevu byla jako další veličina zavedena temná energie. Nicméně – nešlo by vše vyřešit prostě i úpravou gravitačního zákona? Podobně jako namísto temné hmoty lze nějak změnit chování gravitace v závislosti na vzdálenosti, zde bychom zavedli nějakou závislost gravitace na …
více »Hubbleova konstanta by se mohla měřit i ze srážek černých děr
Srážky černých děr, respektive jim odpovídající signál gravitační vln, by mohly poskytnout i informaci o rychlosti rozpínání vesmíru a jejích změnách v čase. Jinak řečeno by mohlo jít o další způsob, jak měřit Hubbleovu konstantu. Dva astrofyzikové z Chicagské univerzity svoji metodu nazvali spektrální siréna. Za posledních několik let observatoře …
více »Jak uniknout z umírajícího vesmíru
Z kosmické perspektivy vidíme, že podmínky příhodné pro život v dnešní podobě představují jen prchavou epizodu v daleko větším obraze vesmírné historie. Jen na krátké období v něm panují „ty správné“ teploty umožňující život… Budeme se zabývat otázkou, zda fyzikální zákony umožňují únik do paralelního světa. Viz také: Budoucnost vesmíru …
více »Pozorování prvních galaxií odhalí, kdy skončilo kosmické temno
Astronomové sestavili seznam 88 vzdálených galaxií, které chtějí pozorovat pomocí dalekohledu JWST. Některé jsou staré méně než 200 milionů let. Poznámka: Tedy abychom se v tom vyznali, co je staré/mladé – prostě galaxie, které jsou od nás natolik vzdálené, že je vidíme ve stavu méně než 200 milionů let po …
více »Pátrání po temné hmotě v Peci
Standardní kosmologický model předpokládá, že většinu galaxií obklopuje neviditelné halo tvořené temnou hmotou. Podle nové studie, která vyšla v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, trpasličí galaxie v souhvězdí Pece taková hala nemají. Trpasličí galaxie se zpravidla nacházejí v kupách galaxií nebo poblíž větších galaxií. Mohou proto být ovlivňovány …
více »Budoucnost vesmíru a inteligence
Dokážou inteligentní bytosti ovládat své stroje i při teplotách blízkých absolutní nule? A dokážou vysílat a přijímat informaci? Dějství třetí: degenerovaná éra Ve třetím dějství (mezi 15 a 39 /míněno stáří vesmíru řádově 10 na 15 až 10 na 39 let/) se energie hvězd zcela vyčerpá. Zdánlivě věčný proces jaderného …
více »Kosmická pavučina řídí vývoj galaxií
Tvar galaxií a jejich vývoj závisí na síti „kosmologických“ vláken, která se táhnou napříč vesmírem. Podle nedávné studie vedené vědci z Ecole Polytechnique Federale de Lausanne hraje tato kosmická síť mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo. Kosmickou pavučinu tvoří vlákna vodíku a snad i temné hmoty. Jedná se o …
více »