Spektroskopický přístroj DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) umožňuje zmapovat vývoj vesmíru až 11 miliard let do minulosti. Za účelem studia účinků temné energie vytvořili nyní vědci s pomocí dat z DESI největší 3D mapu našeho vesmíru s dosud nejpřesnějšími měřeními. Je to poprvé, co se historii rozpínání mladého (pro nás: …
více »Umělá inteligence analyzovala vlastnosti temné energie
Hmota ve vesmíru je rozložena plynuleji – méně „hrudkovitě“ – než by předpovídala obecná teorie relativity. Vědci z University College London a jejich kolegové použili techniky umělé inteligence k přesnějšímu odvození vlastností temné energie. Vyšli přitom z mapy temné a viditelné hmoty, pokrývající posledních 7 miliard let vývoje vesmíru. Studii, …
více »Webbův a Hubbleův dalekohled se shodly, záhada Hubbleovy konstanty přetrvává
Rychlost rozpínání vesmíru, jejíž mírou je Hubbleova konstanta, představuje jeden ze základních kosmologických parametrů. Jak se zde již několikrát psalo, různé metody stanovení Hubblevy konstanty ale dávají odlišné výsledky. Nikoliv řádově, „jen“ v procentech, ale i tak to prostě nesedí („Hubble Tension“). Vesmírný dalekohled Jamese Webba nyní potvrdil výsledky, které …
více »Nová teorie popisuje gravastary, konkurenci černých děr
Černé díry představují pro fyziku poněkud problém, hlavně kvůli tomu, že v jejich nitru se ukrývají singularity. Pawel Mazur a Emil Mottola navrhli v roce 2001 proto jiné než obvyklé řešení Einsteinových rovnic pole, které vedlo k objektům, jež nazvali gravitační kondenzační hvězdy – gravastary. Na rozdíl od černých děr …
více »Poprvé měli objevit konce vláken temné hmoty
Vědci tvrdí, že s pomocí dalekohledu Subaru v kupě galaxií Coma (Vlasy Bereniky) přímo detekovali vlákna kosmické sítě temné hmoty, která se táhnou (mají táhnout) celým vesmírem. Alespoň tedy podle jedné představy existuje temná hmota právě jako síť dlouhých tenkých vláken. Kvůli povaze temné hmoty však mohou být tato vlákna …
více »Nejstarší černá díra
Astronomové objevili nejstarší dosud pozorovanou černou díru z počátků vesmíru a zjistili, že postupně likviduje svou hostitelskou galaxii. Mezinárodní tým vedený Univerzitou v Cambridge použil k detekci černé díry, která vznikla pouhých 400 milionů let po velkém třesku, Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Skutečnost, že tato překvapivě masivní černá díra …
více »Objev druhé ultra velké struktury ve vzdáleném vesmíru má být výzvou pro kosmologii
Velký prstenec (Big Ring) na obloze je od Země vzdálen 9,2 miliardy (billions) světelných let. Jeho průměr je asi 1,3 miliardy světelných let a obvod asi 4 miliardy světelných let. Kdybychom mohli vyjít ven a podívat se na něj přímo, průměr Velkého prstence by byl velký asi jako 15 úplňků …
více »Supermasivní černé díry v centrech raných galaxií jsou mnohem hmotnější
V blízkých („současných“, „dospělých“) galaxiích, jako je naše Mléčná dráha, celková hmotnost hvězd výrazně převyšuje hmotnost centrální černé díry v poměru přibližně 1 000 : 1. V nově objevených vzdálených („raných“, „mladých“, „starých“) galaxiích však tento podílí klesá na 100 nebo 10 : 1, a dokonce na 1 : 1, …
více »Hustota temné energie nemusí být konstantní
Právě zveřejněné výsledky studie DES (Dark Energy Survey) představují práci více než 400 astrofyziků, astronomů a kosmologů z více než 25 vědeckých institucí. Šesti let trvající výzkum si kladl za cíl pochopit povahu temné energie a změřit rychlost rozpínání vesmíru. Vědci zjistili, že hustota temné energie ve vesmíru se podle …
více »Staré galaxie se překvapivě podobají Mléčné dráze
Podle nového výzkumu se galaxie z raného vesmíru podobají naší Mléčné dráze víc, než se dosud předpokládalo. Pokud je to pravda, vyžadovalo by to podstatně změnit celý pohled astrofyziků na formování struktur během evoluce vesmíru. Mezinárodní tým vědců, včetně vědců z Manchesterské univerzity a kanadské Viktoriiny univerzity pomocí Vesmírného dalekohledu …
více »