Archiv článků: kosmologie

Zpřesnili hodnotu Hubbleovy konstanty, problém trvá

Na základě analýz dat pořízených během 30 let fungování Hubbleova vesmírného dalekohledu se podařilo zpřesnit hodnotu Hubbleovy konstanty a spolu s tím i rychlost rozpínání vesmíru. Metoda, kterou využívá Hubbleův dalekohled, je v principu stejná jako ta, na jejímž základě byla původně zformulována idea rozpínajícího se vesmíru. Je založena na …

více »

Symetrie a krása v moderní fyzice

Udivujícím rysem vesmíru je jeho jednoduchost – je mnohem méně komplikovaný, než se dříve myslelo. V jistém smyslu jsme uzavřeli kruh, či spíše oběhli závit spirály. Před Newtonem vědci věřili, že vesmír je dokonale uspořádaný a strukturovaný. Po bouři na konci 19. století, ze které se zrodila teorie relativity a …

více »

Obří simulace popsala období reionizace vesmíru

Asi před 13 miliardami let, tedy cca 400 milionů let po velkém třesku, nastala tzv. éra reionizace vesmíru. Mezihvězdné prostředí se tehdy ionizovalo ultrafialovým zářením, které vydávaly první hvězdy v nejstarších právě vznikajících a rostoucích galaxiích. Pochopení fyziky tohoto úseku kosmology a další vědce samozřejmě zajímá, minimálně proto, že období …

více »

Neutrina a antineutrina nebudou totožná

V Itálii pod téměř kilometrem skály, která má maximálně odstínit šum prostředí, běží detektor CUORE (Cryogenic Underground Observatory for Rare Events), používaný k práci s neutriny. Nový výzkum se zaměřil na možnost, že by neutrino mohlo být svou vlastní antičásticí, tedy spadalo mezi tzv. Majoranovy fermiony (žádný příklad z této …

více »

Superhmotné černé díry mohly vznikat přímo v raném vesmíru

A jak to souvisí s temnou hmotou? Tu zase mohou tvořit ultralehké, přitom však opravdu obří „částice“, alespoň podle studie fyziků z Brookhaven National Laboratory. Rané černé díry představují problém. Z pozorování vyplývá, že superhmotné černé díry vznikaly již velmi záhy, jenže současně to podle našich modelů vypadá, že na …

více »

Axiony by mohly mít hmotnost 65 mikroelektronvoltů

Axiony jsou, jak známo, hypotetické částice, představující jednoho z kandidátů na (rovněž spíše hypotetickou) temnou hmotu. Podle závěrů nově provedené superpočítačové simulace vzniku axionů krátce po velkém třesku před 13,6 miliardami let hledali fyzikové dosud axion na špatném místě – takže není divu, že nic nenašli. Benjamin Safdi z Kalifornské …

více »

Standardní model není uspokojivý, ale lepší nemáme

Způsob, jímž rovnice standardního modelu činí předpovědi o reálném světě, je absurdně komplikovaný. Když rovnice aplikujeme přímo, udávají zcela nesmyslné předpovědi… Podrobnosti částicové fyziky se objasňovaly postupně v 50., 60. a 70. letech dvacátého století, a to zásluhou tak velkých fyziků, jako byli Richard Feynman anebo Gell-Mann. Jejich tvůrčí úsilí nás …

více »

Záhadné záření od černých děr může naznačovat červí díry a paralelní vesmíry

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Toto záření je vysíláno ze zóny, kde ještě může uniknout z vlivů silné gravitace, a podle výpočtů mohou pozorované frekvence oscilací vznikat jen u méně hmotných černých děr. U těch …

více »

Je náš vesmír nestabilní?

Představa vesmírných prostor 10 na 50 větších, než je pozorovaný vesmír, je jistě ohromující. Teorie velkého sjednocení i teorie superstrun však v sobě skrývají ještě jednu zneklidňující možnost – náš vesmír by mohl zaniknout v obrovské katastrofě. Od dávných časů se spekulovalo o tom, jak náš svět skončí – zda …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close