V sobotu 2. októbra 2021 o 1.34 h. stredoeurópskeho času sa sonda BepiColombo po troch rokoch letu priblíži k planéte Merkúr a preletí okolo nej vo vzdialenosti 200 kilometrov. Je to prvý zo série šiestich naplánovaných blízkych preletov. Následne sa sonda v decembri 2025 zachytí na orbite Merkúra a zameria …
více »Experiment Biorock: bakterie mohou ve vesmíru těžit i vanad
Myšlenka využívat pro těžbu ve vesmíru bakterie není nijak nová. Při dopravě se zde počítá každý gram, sofistikovanější technologie tedy bude výhodnější než obří těžební stroje. Navíc s pomocí bakterií se již celkem běžně získává na Zemi měď a zlato, i když se jedná až o zpracování horniny (extrakci kovu). …
více »Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu
Americké vozítko Perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat cenný pohled na celou oblast. Poté, co se 6. září podařilo odebrat první vzorek pojmenovaný Montdenier, se 8. září podařil druhý odběr ze stejného kamene – tento vzorek dostal označení Montagnac. U obou vzorků proběhla …
více »Družice spolupracující jako včely v úlu
Skupiny malých družic by spolu mohly komunikovat, aby nasbíraly data o důležitých meteorologických jevech v různých částech dne či roku a navíc z různých úhlů. Takové skupiny družic využívající algoritmy strojového učení by mohly přinést revoluci ve vědeckém chápání změn počasí a klimatu. Sabrina Thompson pracuje na softwaru pro malé …
více »Curiosity navštívila geologicky atraktivní oblast
Velkou pozornost na sebe v posledních měsících poutá vozítko Perseverance, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho staršího sourozence, tedy vozítko Curiosity, které již povrch Marsu brázdí devět let. Vozítko stále stoupá na horu Mount Sharp (Aeolis Mons) uprostřed kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Při své cestě vozítko …
více »Setkání u Venuše
Sondy Solar Orbiter a BepiColombo mají studovat různé objekty a startovaly více než rok od sebe, přesto se mezi 9. a 10. srpnem dostaly k planetě Venuši v rozestupu pouhých 33 hodin. Obě sondy potřebovaly využít gravitace této planety, která jim měla odebrat trošku energie, aby mohly zamířit blíže ke …
více »S plachtami by se dalo létat i po Sluneční soustavě
Světlem poháněné plachty vzbudily v poslední době pozornost především díky projektu Breakthrough Starshot, který navrhuje takto poháněnou misi k Alfa Centauri. Mohly by se ale uplatnit i blíže, alespoň podle studie z University of California v Los Angeles. Speciálně se studie věnuje roli laserů. Ty se ideálně hodí k řízení …
více »Pokrok ve vrtání na Měsíci
26. července 1971, tedy před padesáti lety se k Měsíci vypravila mise Apollo 15, kterou tvořili velitel David R. Scott, pilot velitelského modulu Alfred M. Worden a pilot lunárního modulu James B. Irwin. Jejich mise byla první z fáze misí Apollo J. Tyto mise daly astronautům možnost studovat měsíc po …
více »První česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech
Družice projektu SLAVIA ponesou tzv. hyperspektrální kameru, která je schopná analyzovat složení blízkozemních meteoroidů. Česká republika se může těšit na realizaci svého prvního ambiciózního projektu z Národního kosmického plánu. Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila k realizaci projekt Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications (SLAVIA), který má položit základní …
více »Pokročilé systémy pro sluneční plachetnice
NASA vyvíjí nové rozkládací struktury, technologie a materiály, které by mohly sloužit budoucím slunečním plachetnicím k nízkonákladovým kosmickým misím. Stejně jako je klasická plachetnice poháněna větrem, který se opírá do plachty, sluneční plachetnice využívají k pohonu tlaku slunečního záření. Nepotřebují tedy klasické pohonné látky. NASA proto v rámci mise ACS3 …
více »