Archiv článků: kovy

Gallium jako prvek známe skoro 150 let, jak to vypadá, stále je ale u něj co objevovat. Víme, že gallium má na kov zajímavé vlastnosti, třeba nízkou teplotu tání (30 °C). Používá se zejména jako polovodič, ale také v telekomunikacích, LED diodách a laserových diodách, solárních panelech, vysoce výkonných počítačích, …

Využití uhlíkových nanotrubiček limituje dnes mj. problém s tím, jak je spojit s kovovými povrchy. Vědci proto nyní vyvinuli nový chemický proces, který „roubuje“ nanotrubičky na kovové struktury a vytváří tak silné, elektricky vodivé spojení. Jak uvádí spoluautor nové studie Noe Alvarez z University of Cincinnati, v předchozích výzkumech byly …

Chemikové z tří čínských univerzit a Universidad San Sebastián v Chile poprvé připravili molekulu podobnou fullerenu, která je tvořena výhradně atomy kovů. Řada „klecových“ uhlíkových molekul typu C60 a C70 se dá modifikovat tak, aby obsahovaly kovy (např. uvnitř struktury), až dosud ale nikdo nepřipravil podobnou molekulu čistě z kovů. …

Extrémně vysoký tlak uvnitř hvězd nebo i planet může způsobit, že se kovy stanou elektricky nevodivými. Například sodík se při dostatečně vysokém tlaku mění z lesklého, šedě zbarveného kovu na průhledný materiál podobný sklu. Nová studie vedená vědci z University at Buffalo nyní odhalila chemické změny, které stojí za tímto …

Novou metodu pro separaci kovů vzácných zemin a přechodných kovů vyvinuli v Idaho National Laboratory. Postup by měl umožnit efektivní recyklaci těchto prvků z magnetického odpadu s pouze nízkou spotřebou energie. V současnosti se z řady materiálů, které dosloužily, recyklace těchto třeba i celkem drahých prvků prostě ekonomicky nevyplatí. Nový …

Klouzání dvou kovových povrchů po sobě způsobuje řadu jevů, které vedou ke tření a opotřebení: malé krystalické oblasti, z nichž se kovy obvykle skládají, se přitom mohou deformovat, zkroutit, zlomit, ale třeba i naopak spojovat. Tření a opotřebení kovů hraje samozřejmě klíčovou roli v průmyslových procesech, především ve strojírenství. Obvykle …

Použití slitin hliníku v průmyslu (samozřejmě včetně výroby aut a letadel) bude růst, problém je však energetická náročnost této výroby. A to jak samotného hliníku, tak následně i příslušných slitin. Výzkumníci z Pacific Northwest National Laboratory proto přišli s technologií ShAPE (Shear Assisted Processing and Extrusion), která omezuje počet kroků …

Nově vyvinutá metoda žíhání při nízkých teplotách na nanoúrovni zachová strukturu zlata a stříbra, i když se z obou kovů současně vytvoří slitina. Objev má najít využití při výrobě kontaktních čoček, holografických optických prvků a dalších optických komponent; nová slitina totiž odráží celý rozsah spektra. Nanostruktury kovů mají často odlišné …

Jednoatomové katalyzátory reprezentují velmi dynamické a svým způsobem i neuchopitelné systémy… Obálka květnového čísla časopisu ACS Catalysis upozorňuje na společnou studii vědců z Katedry fyziky povrchů a plazmatu MFF UK a z italského Consiglio Nazionale delle Ricerche – Istituto Officina dei Materiali, která se zabývá dynamikou nanočástic drahých kovů v …

Obyčejná hmota se za extrémních teplot a tlaků, jaké panují např. v jádrech hvězd a planet, chová velmi odlišně od toho, co známe. Fyzika kondenzovaných látek i fyzika plazmatu v takových scénářích často narážejí na své limity. Zejména extrémní stav známý jako teplá hustá hmota (WDM, warm dense matter, s …