Zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Genetické dědictví po denisovanech může přispívat i k duševním chorobám

Různé genetické varianty mohou být současně prospěšné i škodlivé, navíc v závislosti na konkrétních okolnostech. Má to platit i pro nově identifikovanou variantu genu SLC30A9, kterou moderní lidé zřejmě získali křížením s denisovany. Má jít o jednu vůbec nejrozšířenějších stop po jinak zmizelých denisovanech.
Příslušná genetická adaptace denisovanů pomohla pak Homo sapiens lépe snášet chlad. Příslušný gen se podílí na regulaci zinku a hraje roli v buněčném metabolismu.
Zinek je důležitým přenašečem informace zvenčí dovnitř buněk a mezi různými buněčnými kompartmenty (částmi buněk). Nedostatek zinku způsobuje růstové, neurologické a imunitní poruchy, ačkoli, jak uvádí průvodní tisková zpráva, jeho regulace je stále nedostatečně prozkoumána kvůli malému množství molekulárních nástrojů pro sledování toku zinku.
Varianta genu SLC30A9 způsobuje novou rovnováhu zinku v buňce, a tím i změnu metabolismu. Ovlivňuje především endoplazmatické retikulum a mitochondrie buněk, a zřejmě dává výhodu při zvládání chladu.
Gen je exprimován ve všech tkáních těla; podle nové studie je varianta získaná křížením s denisovany ovšem také spojena s větší náchylností k některým psychiatrickým onemocněním. V této souvislosti se uvádí mentální anorexie, hyperaktivita, poruchy autistického spektra, bipolární porucha, deprese, obsedantně kompulzivní porucha i schizofrenie. Příslušná predispozice by se mohla dále zkoumat na zvířecích modelech.
Tým stojící za studií vyloučil, že bychom příslušnou mutaci získali křížením s neandrtálci – ti ji totiž neměli.
Při analýze geografického rozšíření „denisovanské“ verze se ukázalo, že je častá nejen tam, kde jsou časté geny desinovanů (východní Asie, Austrálie…). Mají ji i Evropané a původní obyvatelé Nového světa, vlastně se vyskytuje všude kromě Afriky (a trochu i tam, zejména v severní a v Africkém rohu).
Pro srovnání, jiná adaptivní mutace získaná křížením s denisovany, varianta genu EPAS1 umožňující lepší přizpůsobení životu ve větší nadmořské výšce, se dnes podle všeho vyskytuje se pouze u Tibeťanů. Denisovanská verze SLC30A9 je tak unikátní svým plošným rozšířením v dnešních populacích Homo sapiens; pravděpodobně se jedná o genetickou adaptaci denisovanů, která má největší dosud známý geografický rozsah.

Ana Roca-Umbert et al, Human genetic adaptation related to cellular zinc homeostasis, PLOS Genetics (2023). DOI: 10.1371/journal.pgen.1010950
Zdroj: Universitat Pompeu Fabra – Barcelona / Phys.org

Poznámka PH:
Tady bude asi hlavní otázkou, jak spolehlivé je přiřazení příslušné mutace denisovanům.
Měli by tuto mutaci třeba Baskové a další evropské předindoevropské populace?

Webbův dalekohled znovu ukázal podivně vyspělý obraz raného vesmíru

Pozorování pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) opět odhalují galaxie hmotnější a vyspělejší, než se …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close