Archiv článků: kvantová fyzika

Kouzla kvantové fyziky na bázi Casimirova jevu umožňují, že teplo se vakuem může šířit i vedením, jako fonony. Mohl by tento jev najít využití i při chlazení elektroniky? Nejprve základní vysvětlení. Tělesa s nenulovou teplotou vyzařují fotony a vychládají, v tomto smyslu ani vakuum nepředstavuje dokonalou izolaci. O to ale …

Heisenbergův princip neurčitosti se nevztahuje jen na měření prováděná lidmi, ale podobně jako zákony termodynamiky platí i pro přírodu jako takovou. Neurčitost způsobuje, že vesmír překypuje nekonečnou energií. Představte si v prostoru velice malý objem, něco jako skutečně maličkou krabičku. Budeme-li analyzovat, co se děje uvnitř této krabičky, můžeme učinit …

Spiny v diamantu vrhly nové světlo na jednu z největších záhad fyziky – přechod mezi kvantovým a klasickým světem. Němečtí a američtí fyzici využili NV (nitrogen-vacancy) centra v diamantu, aby vůbec poprvé demonstrovali fungování tzv. „kvantového darwinismu“. Nejde o chybu ani fantazii, ale o nový obor, který by měl objasnit, …

Albert Einstein dostal Nobelovu cenu nikoliv za teorii relativity, ale za vysvětlení fotoelektrického jevu. Při tomto jevu fotony dokáží vyrazit elektrony z atomového obalu kovu, a vyvolat tak emisi elektronů. Energie elektronů (energetické hladiny elektronů v atomu) jsou kvantovány, čili fotony musí nést určitou minimální energii, aby mohly fotoelektrický jev …

Wignerův přítel je jedním z paradoxů kvantové mechaniky, představuje nadstavbu nad známou Schrödingerovou kočkou. Představme si, že do krabice s „napůl živou a napůl mrtvou“ kočkou umístíme pozorovatele – právě onoho přítele. Ten se podívá na kočku a zjistí, jak se to s ní má. Ale pozor. Dokud je krabice …

Známá Schrödingerova kočka je, jak známo, mrtvá i živá, nachází se „ve dvou stavech současně“. Superpozice více stavů byla dosud realizována pouze pro velmi malé objekty. Nicméně kvantová fyzika ve své standardní interpretaci nedává žádnou hranici, kdy je objekt dost velký na to, aby vlnová funkce musela zkolabovat ihned a …

Základem kvantového počítače je provázání částic (entanglement), které odpovídají jednotlivým qubitům. U provázaných (zapletených) částic platí, že změna stavu jedné z nich vyvolá odpovídající změny také u všech ostatních, a to okamžitě, bez ohledu na jejich vzdálenost. Problém ale je, jak vůbec zjistit, že se nám částice podařilo provázat, aniž …

Zmatení času i kauzality. Do paradoxů Schrödingerovy kočky navíc v nově navrženém myšlenkovém experimentu zapojíme hodiny z obecné teorie relativity. Co může potom vzejít z tohoto spojení relativity s kvantovou fyzikou? Podle vědců z Stevens Institute of Technology, University of Vienna a University of Queensland může být v superpozici i …

Poprvé se podařilo vzdáleně replikovat kvantový stav, v němž jsou v superpozici tři hodnoty – qutrit. Může se tento princip uplatnit v kvantových počítačích? Vědci z Rakouské akademie věd, Vídeňské university (vydala příslušnou tiskovou zprávu) a čínské University of Science and Technology představili své výsledky ve Physical Review Letters. Qutrit …

Izraelští fyzici nepřímo prokázali existenci Hawkingova záření, toku energie, který proudí z černé díry a způsobuje její vypařování. Černé díry jsou zvláštní, určitým způsobem „zhroucené“ oblasti prostoru, třeba pozůstatky velkých hvězd. Obecně přijatá koncepce považuje černou díru za „čistič vakua“, který nasává všechno, a ven nevypouští nic, dokonce ani světlo. …