Archiv článků: kvantové počítače

Všechny kvantové počítače mají jedno společné: použijeme nějaký kvantový fyzikální systém a změníme jejich stav tím, že jej vystavíte působení velmi specifických sil po určitou dobu. To však znamená, že abychom se mohli spolehnout na správnost výsledku výpočetní operace, potřebujeme co nejpřesnější hodiny. Zde však narážíme na problém. Každé hodiny …

Nízkoztrátová magnonika kontrolovaná proudem a fluxony. To je název projektu, který získal finanční podporu Grantové agentury ČR. Řešitelem je vedoucí výzkumné infrastruktury CEITEC Nano Michal Urbánek spolu se zahraničními kolegy z Polska a Rakouska. Během tří let by chtěli postavit stavební základy nového směru fyziky, který by spočíval v propojení …

A další novinky ze světa kvantových počítačů. Vylepšená iontová past pro qubity v podobě iontů. Následující výzkum se týká v poslední době velmi populární otázky kvantového počítání, zvýšení odolnosti qubitů proti šumu. Tým vedený vědci z University of Washington (na výzkumu se dále podíleli lidé z University of Hong Kong, …

A další novinky ze světa kvantových počítačů – chlazení qubitů heliem. Základ qubitů v dnešních kvantových počítačích tvoří velmi rozmanité platformy: supravodivé Josephsonovy přechody, uvězněné ionty, topologické qubity, ultrachladné neutrální atomy nebo dokonce diamantové vakance. Nový výzkum navrhuje jako další možnost nanomechanické rezonátory (oscilátory typu pružin/strun). Co se stane, když …

Supravodivé vrstvy grafenu mohou být současně kvazikrystalem. Twistronika, tedy obor zkoumající chování monoatomárních nebo jinak tenkých materiálů, jejichž více vrstev je položeno na sobě a vůči sobě různě posunuto či pootočeno (twist), se protla s dalším zajímavým oborem fyziky, s kvazikrystaly, V nová práci studii z MITu a dalších institucí …

Fonoritony umožní převádět informaci mezi fotony a mikrovlnnými qubity v kvantových počítačích. Vědci z berlínského Paul-Drude-Institutu a argentinského Instituto Balseiro prokázali, že světlo lze míchat se zvukem v GHz frekvencích. Výsledkem jsou pak krajně exotické kvazičástice fonoritony (phonoritons), které v sobě kombinují vlastnosti fotonů, fononů a navíc ještě excitonů (páry …

Po kuprátech a niklátech si vědci při hledání vysokoteplotních supravodičů začínají všímat sloučenin dalšího prvku – palladia. Viz také: Supravodivost oxidů mědi a niklu se liší Vědci z Vídeňské technické univerzity přišli s teoretickými modely, které jim umožnily vypočítat teploty supravodivého převodu (kritické teploty) pro řadu sloučenin. U oxidů niklu …

Kvantové počítače zažívají v současné době velký rozmach. S rozvojem jejich schopností ovšem nabírá stále větších a konkrétnějších rozměrů také hrozba, kterou kvantové počítače představují pro současné kryptografické standardy v oblasti kybernetické bezpečnosti. V reakci na to Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) připravil tři podpůrné materiály, které …

V reálném světě nelze dosáhnout teploty absolutní nuly. Jenomže celá záležitost se poněkud komplikuje, když do hry vstoupí teorie informace. Z tohoto pohledu – když se částice ochladí na absolutní nulu, znamená to, že jejich stav je přesně znám: zaručeně se nacházejí ve stavu s nejnižší energií. Neobsahují pak žádnou …

Na rozdíl od základních lineárních operací, které pouze sčítají a odečítají, nelze nelineární operace efektivně simulovat na klasických počítačích. Cestu k výrazně rychlejšímu zpracování dat v optických kvantových počítačích otevřel experiment mezinárodní skupiny vědců, kteří jako první na světě provedli v laboratorních podmínkách potřebné nelineární měření propagujícího se elektromagnetického pole. …