Archiv článků: kvarky

Izotop olova Pb-208 má zajímavě uspořádané atomové jádro. Je bohaté na neutrony, obsahuje 82 protonů a 126 neutronů. Co se týče vlastní struktury, střed jádra je tvořen jak protony, tak neutrony, ale na jeho okraji je rozptýlená slupka („kůže“, skin) převážně z neutronů. Na základě studia srážek těžkých iontů na …

Kvark-gluonové plazma (QGP) je stavem hmoty za extrémních teplot a tlaků. Předpokládá se, že tato forma existovala jako dominantní krátce po velkém třesku. QGP je tvořeno kvarky a gluony jako běžná hmota, nevytvářejí se zde ale mezony ani baryony (protony a neutrony); jednotlivé kvarky jsou „volné“. Vědci nyní pátrají po …

Nedávný experiment určil objem protonu, respektive poloměr jeho hmotnosti, Přesněji řečeno té části hmotnosti, za kterou je odpovědná silná interakce. Pokus byl proveden na urychlovači v Thomas Jefferson National Accelerator Facility (spadá pod Ministerstvo energetiky USA), ale na výzkumu se podíleli vědci z celé řady institucí. Celková hmotnost protonu není …

Dibaryony jsou subatomární částice složené ze dvou baryonů. Jejich vznik prostřednictvím interakcí baryon-baryon hrál zásadní roli v nukleosyntéze po velkém třesku, dnes se uplatňuje v jaderných reakcích včetně reakcí ve hvězdách. Studium vzniku dibaryonů představuje propojení mezi jadernou fyzikou, kosmologií a astrofyzikou. Zajímavé je, že silná síla, která odpovídá za …

Co při dřívějších měřeních vypadalo jako náhodný šum, se nyní potvrdilo. Anomálie zjištěná při novém a přesnějším měření protonu vyvolává otázky o tom, co za ní vlastně stojí. Uniká nám z hlediska struktury protonu něco podstatného? Na zařízeních v Thomas Jefferson National Accelerator Facility (spadá pod americké ministerstvo energetiky) se …

Neutronová hvězda rotující 707krát za sekundu (tedy jedna z vůbec nejrychlejších) roztrhala druhou hvězdu z páru a pohltila téměř veškerou její hmotu. Vznikla tak největší dosud známá neutronová hvězda o hmotnost 2,35 hmotnosti Slunce. Jen o trochu víc a objekt by se zřejmě už zhroutil do černé díry. Pulsar PSR …

Experimenty LHCb (beauty) v CERNu umožnily pozorovat tři dosud neznámé částice: nový druh pentakvarku a vůbec první pár tetrakvarků nového typu. Tetrakvarky a pentakvarky byly předpovězeny už asi před 60 lety, pozorovat se je ale podařilo až v posledních cca 20 letech s tím, jak urychlovače dokázaly pracovat při vyšších …

Experiment Daya Bay přinesl doposud nejpřesnější měření směšovacího úhlu neutrin θ13, klíčového parametru pro porozumění, jak neutrino mění svou vůni. Mezinárodní neutrinový experiment Daya Bay se nachází v jižní Číně a skládá se z válcových detektorů částic ponořených do vodních bazénů ve třech podzemních halách. Osm detektorů sbírá světelné signály …

Vědci z projektu ALICE na urychlovači LHC v CERNu poprvé přímo pozorovali tzv. mrtvý kužel (dead-cone effect), který patří k základním předpovědím teorie silné interakce. Kromě toho také získali přímý experimentální přístup k měření kvarku c (půvabný, charm) v jeho izolované podobě, tedy předtím, než ho silná interakce slepila do …

Vědci z experimentu CMS (Compact Muon Solenoid) v CERNu zveřejnili výsledky dosud nejpřesnějšího měření hmotnosti kvarku t (svrchní, top). Hmotnost nejtěžší známé elementární částice se podařilo určit s přesností na 0,22 %. Přesnost je v tomto případě důležitá, protože pomáhá testovat vnitřní konzistenci matematického popisu v rámci Standardního modelu. Hmotnost …