Archiv článků: led

Led při ohýbání generuje elektřinu. Může to souviset i s blesky

Nová studie odhalila, že led je flexoelektrický materiál, což znamená, že při mechanické deformaci (nerovnoměrném ohýbání) dokáže produkovat elektrickou energii. Tento objev může mít významné technologické dopady a zároveň zvýšit naše porozumění takovým přírodním jevům, jako je například blesk. Navíc je půvabné, že i tak běžný a notoricky známý materiál …

více »

Barevná mračna Jupiteru nejsou tvořena čpavkovým ledem

Společná práce amatérských a profesionálních astronomů pomohla odhalit dlouholetý (pravděpodobný) omyl týkající se složení Jupiterových mraků. Namísto toho, aby byly tvořeny čpavkovým ledem – což byl tradiční názor – se nyní ukazuje, že jsou pravděpodobně složeny z hydrogensulfidu amonného smíchaného se smogem. Nové výsledky jsou zásluhou „občanské vědy“. K objevu …

více »

Družicová data pomohla objevit 85 nových jezer pod ledem Antarktidy

Skrytá pod největší masou ledu na planetě Zemi, ledovcová jezera představují důležitou část ledové struktury Antarktidy, ovlivňují pohyby a stabilitu ledovců a následně ovlivňují stoupající hladinu moří na celém světě. Díky datům nasbíraných během desetiletí evropskou družicí CryoSat mohli výzkumníci identifikovat 85 dříve neznámých jezer, která se nacházejí několik kilometrů …

více »

Molekuly v kapalné vodě vytvářejí zvláštní asymetrie

To, že led plave na vodě a voda má nejvyšší hustotu při 4 °C, je rozhodně anomální. Kapaliny obvykle takhle nefungují. Mnohé z netypických vlastností vody (třeba ve srovnání s analogickými sloučeninami typu H2S) lze vysvětlit vodíkovými vazbami. Každá molekula kapalné vody se takto přes své atomy vodíku váže k …

více »

Jak „dýchá“ Europa: koloběh ledu a místní tektonika

Pro vývoj Europy jsou klíčové její sousední měsíce Io a Ganymed. V prestižním časopise Science Advances vyšla v červnu studie přinášející nové poznatky o koloběhu ledu na Jupiterově měsíci Europa. Hlavním autorem článku je doktorand Matfyzu a univerzity v Nantes Martin Kihoulou. Český doktorand s konžskými kořeny v nové studii …

více »

Sloučenina, která „neexistuje“, napoví, jak syntetizovat nestabilní molekuly

Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto však vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k jejich přípravě je speciální způsob mražení. Tato strategie může sloužit jako nová cesta k …

více »

Objevili další středně husté amorfní ledy

Voda má kromě jiných unikátních vlastností také neuvěřitelnou variabilitu v pevné fázi. Prozatím známe asi 20 různých krystalických modifikací ledu a tento počet stále roste. Krystalické ledy ale nejsou všechno. Ingrid De Almeida Ribeiro z University of Utah, Valeria Molinero z Argonne National Laboratory (Illinois) a jejich kolegové nyní rozšířili …

více »

Titan má mít tlustou kůru metanového hydrátu

A co by z toho mohlo vyplývat pro eventuální místní život? Snad větší šance, protože podpovrchový oceán bude teplejší… Nová studie, kterou vedli vědci z University of Hawai’i (Mānoa), odhalila, že metan po povrchu Titanu nejen teče a prší. Může být zachycen i uvnitř vodního ledu a vytváří vrstvu (kůru) …

více »