U jedné molekuly můžeme sice změřit její energii a tím i odpovídající teplotu, ale těžko hovořit o skupenství. Led je ledem, vytvoří-li se nějaká krystalová struktura. Z tohoto hlediska se pak zkoumá, jaký je minimální počet molekul vody, aby mělo vůbec smysl jejich spojení označovat jako led. Před několika lety …
více »Atomy titanu se i v pevné fázi dokáží stěhovat rychlostí blesku
Pohyblivost atomů v pevných látkách je omezená. V krystalech se atomy nacházejí v pravidelných vzdálenostech od sebe a pro změny jejich polohy chybí prostor. Přesuny se víceméně omezují na ta místa, kde je v krystalové struktuře nějaký kaz, jedná se pak o přeskoky jednoho nebo několika málo atomů. Za určitých …
více »Svítící oblaka z krystalků ledu
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2019 obdržel snímek „Nočné svietiace oblaky“, jehož autorem je Jakub Zahuranec. Noční svítící oblaka, nebo „nočné svietiace oblaky“, v rodné řeči autora snímku Jakuba Zahurance ze Slovenska, jsou krásným úkazem. Chtělo by se říci astronomickým, neboť právě astronomové jej nejčastěji zmiňují. Nu, asi je …
více »Perlička: Jak se v Česku ledařilo
Může ledárna vyhořet? Pekelná vedra vysloveně lákají k tomu, aby si člověk něco přečetl o ledu. V době předledničkové se led samozřejmě nedal jen tak vytáhnout ze spotřebiče, o to zajímavější však byl s ním spojený byznys a používané technologie. Ledárny v podobě místního názvu ještě dnes potkáváme docela často, …
více »Podzemní oceány na Plutu i jinde ve věčném chladu
Izolační vrstva hydrátu metanu by mohla chránit podzemní oceán na Plutu. Kapalná voda (respektive kapalné vodné roztoky) by díky tomu mohly být ve vesmíru běžnější, než jsme dosud mysleli. Vcelku všeobecně se přijímá existence podpovrchových měsíců na Europě nebo Enceladu, podle nové studie publikované v Nature Geoscience by jich však …
více »Golfský proud v mořích Europy?
Silné magnetické pole Jupiteru by mohlo hýbat oceány na Europě a vytvářet v nich proudění. K takovému závěru alespoň došli Christophe Gissinger a Ludovic Petitdemange ve studii publikované v Nature Astronomy. Magnetické pole zřejmě vyvolává ve slaných oceánech na Europě elektrické proudy a s nimi bude spojen i pohyb vody. …
více »Záhada kapalné vody pod povrchem Marsu
I hodně slané roztoky by pod povrchem Marsu prý zmrzly. Jedinou možností pro jejich existenci má být, že vulkanická aktivita Rudé planety přetrvala až dodnes. Loni byla v Science publikována studie, podle níž by se asi kilometr a půl pod čepičkou jižního pólu Marsu mohla nacházet voda v kapalném skupenství. …
více »Pichlavá Europa
Modul přistávající na povrchu Jupiterova měsíce by se prý snadno mohl nabodnout na obří ledové ostny, jimiž je Europa především v oblasti rovníku hustě poseta. Příslušné jehlice mají být důsledkem toho, že sublimace ledu vlivem slunečního záření probíhá nerovnoměrně. Jejich možná výška se odhadují až na 15 metrů, střední vzdálenost …
více »Největší impaktní kráter na Zemi je asi pod ledem Antarktidy
„Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidátky na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon. Tím jsme přispěli do celosvětové, asi 12 let trvající diskuse na toto téma. Objekt ve Wilkesově zemi …
více »Český objev nových jezer pod ledem Antarktidy
Rozborem nejnovějších gravitačních dat z družic (zejména GOCE) a topografických dat z radarů pronikajících ledem Antarktidy byla objevena tři možná subglaciální jezera, která zatím žádný katalog takových objektů neuvádí. Jezera se nacházejí mezi Gamburtsevovým subglaciálním pohořím (GSM) a obřím jezerem Vostok (LV) ve východní Antarktidě. Přesnost a rozlišovací schopnost takových …
více »