Archiv článků: led

Záhada vrstev CO2 a vodního ledu: Polární čepičky na Marsu se mění v závislosti na sklonu osy

(c) NASA, licence obrázku public domain

Zvláštní uspořádání vrstev zmrzlého oxidu uhličitého a vodního ledu si žádalo speciální vysvětlení. Polární čepičky oxidu uhličitého na Marsu periodicky roztávají podle toho, jak se mění teplota planety. A ta zase závisí na tom, jak se v horizontech desítek a stovek tisíc let posouvá osa rotace, čemuž odpovídá změna náklonu …

více »

Nejmenší kousek ledu: stačí jen 90 molekul vody

U jedné molekuly můžeme sice změřit její energii a tím i odpovídající teplotu, ale těžko hovořit o skupenství. Led je ledem, vytvoří-li se nějaká krystalová struktura. Z tohoto hlediska se pak zkoumá, jaký je minimální počet molekul vody, aby mělo vůbec smysl jejich spojení označovat jako led. Před několika lety …

více »

Svítící oblaka z krystalků ledu

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2019 obdržel snímek „Nočné svietiace oblaky“, jehož autorem je Jakub Zahuranec. Noční svítící oblaka, nebo „nočné svietiace oblaky“, v rodné řeči autora snímku Jakuba Zahurance ze Slovenska, jsou krásným úkazem. Chtělo by se říci astronomickým, neboť právě astronomové jej nejčastěji zmiňují. Nu, asi je …

více »

Perlička: Jak se v Česku ledařilo

Může ledárna vyhořet? Pekelná vedra vysloveně lákají k tomu, aby si člověk něco přečetl o ledu. V době předledničkové se led samozřejmě nedal jen tak vytáhnout ze spotřebiče, o to zajímavější však byl s ním spojený byznys a používané technologie. Ledárny v podobě místního názvu ještě dnes potkáváme docela často, …

více »

Podzemní oceány na Plutu i jinde ve věčném chladu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Izolační vrstva hydrátu metanu by mohla chránit podzemní oceán na Plutu. Kapalná voda (respektive kapalné vodné roztoky) by díky tomu mohly být ve vesmíru běžnější, než jsme dosud mysleli. Vcelku všeobecně se přijímá existence podpovrchových měsíců na Europě nebo Enceladu, podle nové studie publikované v Nature Geoscience by jich však …

více »

Golfský proud v mořích Europy?

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Silné magnetické pole Jupiteru by mohlo hýbat oceány na Europě a vytvářet v nich proudění. K takovému závěru alespoň došli Christophe Gissinger a Ludovic Petitdemange ve studii publikované v Nature Astronomy. Magnetické pole zřejmě vyvolává ve slaných oceánech na Europě elektrické proudy a s nimi bude spojen i pohyb vody. …

více »

Záhada kapalné vody pod povrchem Marsu

(c) NASA, licence obrázku public domain

I hodně slané roztoky by pod povrchem Marsu prý zmrzly. Jedinou možností pro jejich existenci má být, že vulkanická aktivita Rudé planety přetrvala až dodnes. Loni byla v Science publikována studie, podle níž by se asi kilometr a půl pod čepičkou jižního pólu Marsu mohla nacházet voda v kapalném skupenství. …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close