Archiv článků: led

V diamantech z hlubin Země byl objeven led modifikace VII, který vzniká za obrovských tlaků. Mezinárodní tým vědců publikoval v Science (první autor O. Tschauner) výsledky studia inkluzí z diamantů vzniklých v zemském plášti. Diamanty, které se na povrch dostaly především sopečnou činností, podle autorů výzkumu ukazují na existenci kapalné …

Již delší dobu se předpokládá, že za obřích tlaků se led/voda může nacházet ve stavu mezi pevnou a kapalnou fází s volným tokem vodíkových iontů. Už asi před 30 lety se objevily simulace, podle nichž má voda stlačená na 200 GPa zvláštní vlastnosti. Pod teplotou tání (což je při tomto …

Dnové (hlubinné) ledy jsou téměř neznámým pojmem a jejich tvorba není ještě zcela uspokojivě vysvětlena. Moje dosavadní psaní o středočeském ledu bylo spíše obdivné a radostné. Nejen na Berounce a nejen ve středních Čechách však zamrzlé řeky umějí i ničit. Ledové zácpy a dřenice, to jsou ledové děje, o kterých …

Hydrát metanu nacházíme ve formě ledu podobné hmoty například na dně hlubokých či chladnějších moří. Při nástupu zimy jsme rybník opustili v okamžiku, kdy se na zamlžené vodní hladině tvoří první led. Teplota, při které existují ve vzájemné rovnováze vodní pára, kapalná voda a led, má výsadní postavení v přírodních …

S využitím extrémně citlivých analytických metod vědci tvrdí, že na povrchu ledu existuje vrstva svými vlastnostmi připomínající spíše kapalinu. Výzkumníci z nizozemské laboratoře AMOLF publikovali v časopisu Angewandte Chemie následující informace o chování/vlastnostech ledu. Na jeho povrchu skutečně vzniká tenká kapalná vrstva, proto se po přiložení dvou kusů ledu k …

Na japonské Okayama University připravili nadýchané formy ledu („aeroices“). Známe řadu ledů vznikajících při vysokých tlacích (a předpokládáme jejich existenci třeba v nitru některých planet), existuje však i skupina ledů lehkých, byť ty dosud moc nikdo nezkoumal. Masakazu Matsumoto to nyní změnili. Tvrdí, že jejich studie by mohla pomoci lépe …

Královská švédská akademie věd oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku 2014 získali tři japonští vědci Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Šudži Nakamura za vývoj modrých světelných diod na bázi GaN (nitridu gallia) umožňujících vytvoření nového ekologického světelného zdroje. Letos tedy byla Nobelova cena udělena za objev, jehož výsledky každý den …

Uvnitř uhlíkových nanotrubiček se voda může chovat značně netypicky. Na rozměrech, které jsou jen o málo větší než samotné molekuly vody, podle vědců z MITu led neroztaje ani za teploty, kdy by se voda jinak vařila. Pozorovaný rozdíl v teplotách skupenských přeměn je obrovský. Dosud se podařilo zaznamenat, že malé …

Nanometr silná vrstva vody mezi elektricky nabitými povrchy se chová jako pevná látka, schopná odolat tlaku až ve stovkách atmosfér – povrchy tedy prakticky nelze přiblížit úplně k sobě a vrstvičku vody vymáčknout. Vědci z University of Akron (Ohio, USA) publikovali výsledky tohoto výzkumu v Science Advances. Tvrdí, že v …

Názvem „černý led“ se obvykle označuje čistá voda, která umrzla na tmavé vozovce a která představuje nebezpečí pro motoristy, kteří ji nejsou schopni na dálku zpozorovat. Je zajímavé, že někdy se černý led utvoří, i když neprší, nesněží ani není plískanice. I voda kondenzovaná v rose, mrholení nebo mlze může …