Přestože kůrovcová kalamita v České republice způsobila značné škody a vytěžené smrkové lesy mohou působit zdevastovaným dojmem, výzkum českých vědců přinesl překvapivě dobrou zprávu. Příroda se zotavila, výrazně vzrostla biodiverzita a kůrovcem napadené hospodářské lesy, včetně holin a nově osázených či samovolně se vyvíjejících pasek, doslova kypí životem. Nečekaně se …
více »Vědci vytvořili globální mapy současných i budoucích příčin narušení lesa
Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby. To je jeden ze závěrů studie vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, kteří …
více »Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky
Bukové lesy v porovnání se smrkovými během horkých letních měsíců více vysušují půdu. Strategie hospodaření s vodou v obou typech lesů porovnávali vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. České lesy se začaly postupně druhově obměňovat po kůrovcových kalamitách, které zasáhly významnou část smrkových lesů. Jejich hlavním náhradníkem se staly …
více »Systém FireRisk je rok od požáru v Českém Švýcarsku aktuálnější a přesnější
Po loňském rozsáhlém požáru v Národním parku České Švýcarsko pracují vědci na zlepšení předpovědi rizika lesních požárů a zároveň na opatřeních přímo v lesích, které by bránily rychlému šíření požárů. Již existující varovný systém FireRisk, který provozuje Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe společně s partnery, tj. Českým …
více »Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese
Horská rašeliniště se při zadržování vody nechovají jako houba. Většina srážkové vody z nich odteče v podobě takzvané rychlé vody, která poměrně náhle zvýší hladinu ve vodních tocích. Běžná půda v lese naopak vodu propustí do větší hloubky. Zjistili to vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Podle nich je …
více »Stromy si dokážou upravit prostředí v půdě, aby přežily
Stromy dokážou pro své přežití udělat více, než si vědci dosud mysleli. Například buky si umějí udržovat v půdě dostatečné množství živin. Při výzkumu, který vedl Filip Oulehle z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a České geologické služby, vědci také zjistili, že pokud žijí různé druhy stromů …
více »Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní spojenými horkými a suchými obdobími se zvyšuje jak riziko vzniku lesního požáru, tak …
více »Lužní lesy jsou historicky mladé
Pokud bychom chtěli někde hledat opravdové pralesy s velmi dlouhou kontinuitou až někam do středního holocénu, byly by to nejspíše suťové lesy na prudkých, nedostupných svazích. Období mezi kolapsem keltské (laténské) civilizace na přelomu starého a nového letopočtu a vznikem prvních historických státních útvarů na našem území v 9. a …
více »Současnost a budoucnost dubových lesů
V současné době se na území České republiky nacházejí pouze fragmenty z původních dubových porostů, přičemž jejich nejrozsáhlejší plochy byly s postupnou kolonizací území a narůstajícím ovlivněním krajiny člověkem přeměněny na zemědělskou půdu. Oblast přirozeného výskytu květnatých mezofilních dubohabřin a lipových doubrav se významně překrývá s neolitickým osídlením. Tam, kde …
více »Proč divočáci vytahují sazenice stromků?
Divočák nerozlišuje mezi dřevinami. Stromy jednoduše vytáhne bez jakýchkoli stop poškození kořenového systému. Populace divočáků ve střední Evropě dlouhodobě rostou a s tím i škody na plodinách a lesích, kde poškozují čerstvě vysazené sazenice stromů. Kromě toho, že tyto škody mají významný ekonomický dopad, zhoršují i vyhlídky na úspěšnou obnovu …
více »