Archiv článků: les

Žárové zemědělství ve střední Evropě

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Jak vlastně vypadalo nejstarší zemědělské hospodaření? Tradičně se v naší části střední Evropy předpokládalo, že bylo prvními zemědělci provozováno žárové zemědělství, v angličtině označované jako slash-and-burn. Předpokládalo se, že ve vybrané části smíšeného, převážně dubového lesa v blízkosti zakládané osady byly za pomoci kamenných seker částečně vykáceny stromy a poté byl v …

více »

Zabránili první zemědělci návratu doby ledové?

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Změny koncentrací klíčových skleníkových plynů v neolitu jdou na vrub odlesnění (v případě oxidu uhličitého) a pěstování rýže v umělých mokřadních ekosystémech (v případě metanu). Základem živobytí neolitických, jakož i všech pozdějších zemědělských společností jsou tedy konstruované ekosystémy polí, zahrad a trvalých sídlišť. Většina z nich ovšem stála nemalou měrou …

více »

Koruny stromů chrání les před globálním oteplováním

Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu. Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové …

více »

Množství uhlíku v lesích se může i snížit

Zrychlený růst stromů způsobený oteplováním klimatu se nemusí nutně promítnout do vyššího ukládání uhlíku. To naznačuje studie mezinárodního týmu vědců vedeného prof. Büntgenem, který působí v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a na Universitě v Cambridge, uveřejněná v časopise Nature Communications. Tým vědců zjistil, že se zvyšující se teplotou stromy rostou …

více »

Jak druh stromu ovlivňuje stabilitu organického uhlíku v lesní půdě?

Půda osázená borovicí lesní vykazovala nejen vysoký obsah uhlíku v půdě, ale i relativně vysokou stabilitu tohoto uhlíku. Zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přitahuje stále více pozornosti k hledání řešení, jak jej vázat v přírodních ekosystémech. Potenciálním možnostem vázání uhlíku v lesních ekosystémech, zejména v lesních půdách se …

více »

Jak pravěcí lidé vypalovali České Švýcarsko

Pyl, spory hub a uhlíky dokládají, že lidé v době bronzové záměrně vypalovali les a změnili tím krajinu severních Čech. Národní park České Švýcarsko na severu Čech je znám pozoruhodnými pískovcovými útvary, které vznikly erozí sedimentů původně usazených na dně křídového moře, jež omývalo ostrovy a pevniny obývané dinosaury. Právě …

více »

Dusík ze zvětralých hornin

Cyklus dusíku v živé přírodě zahrnuje vstup nejenom z atmosféry. Nová studie ukazuje, že významný je i dusík z rozpadajících se hornin. Dusík představuje pro pozemské rostliny limitující prvek. Z atmosféry ho některé organismy dokáží získávat přímou fixací, rostliny se pak – alespoň podle současných učebnic – dále živí už …

více »

Obří stromy jsou důležité, v hustých lesích chybí

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci zmapovali 12 tisíc starých stromů v jihomoravských luzích, našli při tom vzácné brouky. Unikátní mapu zelených veteránů a jejich ohrožených broučích obyvatel vytvořili entomologové z Biologického centra AV ČR a geoinformatici z Ostravské univerzity. Údaje sbírali v jihomoravských luzích na ploše 14 tisíc hektarů od roku 2006. Našli i vzácné brouky, kteří na …

více »

Proč savana nezaroste lesem

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Savana je nejrozsáhlejší biom Afriky a je právě tím typem prostředí, který si většina lidí s Afrikou spojuje. Pokrývá celou subsaharskou Afriku od jižního okraje sahelu až po oblast Kapska kromě Konžské pánve, některých hor a vrchovin podél východního okraje kontinentu a pouští a polopouští jihozápadní Afriky. Jinými slovy, převažuje …

více »

Lesní požáry modelované jako hra se sirkami

Některé lesní požáry, které vypukají v amerických národních parcích, mívají katastrofální důsledky. Problém je, že ve chvíli vypuknutí se nebezpečnost požáru velmi těžko určuje. Asi každého napadne, že požár se spíše rozšíří v suchém období, že jeho šíření nějak souvisí s větrem či charakterem terénu (zpomalí ho řeka), že stromy …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close