Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu. Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové …
více »Množství uhlíku v lesích se může i snížit
Zrychlený růst stromů způsobený oteplováním klimatu se nemusí nutně promítnout do vyššího ukládání uhlíku. To naznačuje studie mezinárodního týmu vědců vedeného prof. Büntgenem, který působí v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a na Universitě v Cambridge, uveřejněná v časopise Nature Communications. Tým vědců zjistil, že se zvyšující se teplotou stromy rostou …
více »Jak druh stromu ovlivňuje stabilitu organického uhlíku v lesní půdě?
Půda osázená borovicí lesní vykazovala nejen vysoký obsah uhlíku v půdě, ale i relativně vysokou stabilitu tohoto uhlíku. Zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přitahuje stále více pozornosti k hledání řešení, jak jej vázat v přírodních ekosystémech. Potenciálním možnostem vázání uhlíku v lesních ekosystémech, zejména v lesních půdách se …
více »Jak pravěcí lidé vypalovali České Švýcarsko
Pyl, spory hub a uhlíky dokládají, že lidé v době bronzové záměrně vypalovali les a změnili tím krajinu severních Čech. Národní park České Švýcarsko na severu Čech je znám pozoruhodnými pískovcovými útvary, které vznikly erozí sedimentů původně usazených na dně křídového moře, jež omývalo ostrovy a pevniny obývané dinosaury. Právě …
více »Dusík ze zvětralých hornin
Cyklus dusíku v živé přírodě zahrnuje vstup nejenom z atmosféry. Nová studie ukazuje, že významný je i dusík z rozpadajících se hornin. Dusík představuje pro pozemské rostliny limitující prvek. Z atmosféry ho některé organismy dokáží získávat přímou fixací, rostliny se pak – alespoň podle současných učebnic – dále živí už …
více »Obří stromy jsou důležité, v hustých lesích chybí
Vědci zmapovali 12 tisíc starých stromů v jihomoravských luzích, našli při tom vzácné brouky. Unikátní mapu zelených veteránů a jejich ohrožených broučích obyvatel vytvořili entomologové z Biologického centra AV ČR a geoinformatici z Ostravské univerzity. Údaje sbírali v jihomoravských luzích na ploše 14 tisíc hektarů od roku 2006. Našli i vzácné brouky, kteří na …
více »Proč savana nezaroste lesem
Savana je nejrozsáhlejší biom Afriky a je právě tím typem prostředí, který si většina lidí s Afrikou spojuje. Pokrývá celou subsaharskou Afriku od jižního okraje sahelu až po oblast Kapska kromě Konžské pánve, některých hor a vrchovin podél východního okraje kontinentu a pouští a polopouští jihozápadní Afriky. Jinými slovy, převažuje …
více »Lesní požáry modelované jako hra se sirkami
Některé lesní požáry, které vypukají v amerických národních parcích, mívají katastrofální důsledky. Problém je, že ve chvíli vypuknutí se nebezpečnost požáru velmi těžko určuje. Asi každého napadne, že požár se spíše rozšíří v suchém období, že jeho šíření nějak souvisí s větrem či charakterem terénu (zpomalí ho řeka), že stromy …
více »Jak rychle postupuje les vzhůru
Přijdeme o výhledy z Krkonoš a Jeseníků? V našich nejvyšších pohořích se můžeme kochat pohledy do české kotliny, ale i do polských nížin. Je to díky bezlesí, které se nachází v nejvyšších polohách naší republiky. Bude tu však bezlesí zachováno i nadále? Na otázku, jak se mění dynamika lesních porostů …
více »Prales najdete i v Praze na Barrandově
Zkuste projít drsnou divočinou pražských pralesů! Najdete jich tu hned několik desítek… a vlastně to většinou nejsou pralesy, protože jejich stáří bývá do sta let. Vyznačují se však mnohem spontánnějším chováním, prudší dynamikou a obtížnější prostupností než beskydské Mionší či křivoklátský Kohoutov… Pražské pralesy vznikají často mezi domy, na opuštěných …
více »