Archiv článků: magnetismus

Techniky pro řízení pohybu tekutin na površích dosud využívaly hlavně povrchů různě hydrofobních až hydrofilních. Tok kapalin lze ovládat i teplem. Problém při některých aplikacích je v tom, že voda nebo její roztoky tečou z hydrofobního na hydrofilní povrch způsobem předem definovaným, který již průběžně nemáme moc jak měnit. Navíc …

Exotické chování a zřejmě i nové (kvazi)částice se podařilo objevit v čipu z antiferomagnetické látky. Podle autorů studie by se mohlo jednat o topologický axionový izolátor, tedy stav, po němž vědci pátrali již dlouho. Označení axiony odkazuje samozřejmě k hypotetickým částicím tvořícím (možná) temnou hmotu. Zde ovšem nejde o tento …

Tři vrstvy grafenu, pootočené vůči sobě o „magický úhel“, vykazují zvláštní formu supravodivosti projevují se odolností stavu vůči vnějšímu magnetickému poli. Vydrží až 10 Tesla, tedy asi 3krát víc, než kdyby se jednalo supravodič běžného typu. Autoři nové studie z MITu a dalších institucí, stejná skupina, která takto zkonstruovaný trojvrstvý …

Vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory a University of California v Berkeley tvrdí, že jako první dokázali vyrobit ultratenký (2D) magnet, který funguje za pokojové teploty a je navíc za běžných podmínek chemicky stabilní. Jako jedna z hlavních aplikací se nabízí spintronika – paměti s vysokou hustotou uložených dat. Kromě …

Skyrmiony jsou „magnetické víry“, tedy kvazičástice, kde všechny spiny ve víru míří jedním směrem (od jednoho bodu nebo k němu). Předpokládá se, že na tomto principu by mohla být založena příští generace systémů pro ukládání dat. Informaci může nést buď vůbec to, zda je na místě skyrmion přítomen, nebo směr …

Výše elektrického odporu se mění s úhlem, který svírá směr proudu a magnetizace kovu. Fyzici z Česka, Německa a Nizozemska přinášejí nové informace o původu dlouho známého elektrického jevu, který se vyskytuje v magnetických látkách a hraje zásadní roli při vývoji revolučních spintronických součástek. Anizotropní magnetorezistence (AMR) je elektrický jev, …

Kondův jev je mnohočásticový kvantový efekt, kdy při dostatečně nízkých teplotách způsobují volné magnetické momenty anomální vodivost. Doktorandka Alžběta Kadlecová z teoretického oddělení Katedry fyziky kondenzovaných látek MFF UK je spoluautorkou studie střídavého Josephsonova jevu, která v březnu vyšla v renomovaném časopise Physical Review Letters. Na výzkumu spolupracovala s fyziky …

Temnou energii, neboli kosmologickou konstantu, respektive neznámou sílu odpudivé povahy, nedokážeme detekovat přímo. Vlastně jde jen o matematickou veličinu, která má vysvětlit pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru. Na Kodaňské univerzitě přišli s modelem, který umožňuje se bez temné energie zcela obejít – stačí prý, když (taktéž neznámé) temné hmotě přiřadíme …

Magnetické monopóly by se do některých fyzikálních teorií hodily, protože by jejich důsledkem byla symetrie mezi elektřinou a magnetismem. S existencí magnetických monopólů počítá teorie strun, také by se tímto způsobem dalo vysvětlit, proč je elektrický náboj kvantován na určité konkrétní hodnoty; nikdo ovšem monopóly dosud nepozoroval. Vědce nyní napadlo, …

Magnety mají na rozdíl od elektricky nabitých částic vždy oba póly, nikoliv jednotlivý náboj. Magnetické monopóly jsou hypotetické částice s nenulovým magnetickým nábojem. Podle některých názorů se mohly vyskytovat v raném vesmíru. V roce 2009 měly být připraveny, ale spíše šlo o jakousi analogii (dnes asi převládající názor). Také nový …