Výzkumníci představili nový porézní materiál schopný oddělovat deuterium od běžného lehkého vodíku při teplotě 120 K (-153 °C). Důležité má být, že tato teplota převyšuje bod zkapalnění zemního plynu 111 K (-162 °C) o více než 10 °C, což může usnadnit rozsáhlé průmyslové aplikace. Dosažený pokrok tak možná představuje cestu …
více »
Většina kovů se při zvýšení teploty rozpíná. Například Eiffelova věž je v létě v důsledku teplotní roztažnosti asi o 10 až 15 cm vyšší než v zimě. Tento efekt je však pro mnoho technických aplikací krajně nežádoucí. Z tohoto důvodu vědci již dlouho hledají materiály, které mají vždy stejnou délku …
více »
Excitované elektrony vzniklé po ozáření přímo reagovat s molekulami či ionty z okolí. Mezinárodní tým vědců, mezi nimiž jsou i odborníci z IT4Innovations, odhalil, kde se lokalizují excitované stavy v uhlíkových tečkách a jak jsou přístupné okolnímu prostředí. Pomocí superpočítačových simulací a laboratorních experimentů popsali vnitřní organizaci uhlíkových teček, což …
více »
Co mají společného Thomas Edison a laureáti Nobelovy ceny za fyziku z roku 2010 Konstantin Novoselov a Andre Geim? Podle nedávné studie by to mohl být grafen. Edison přitom zemřel téměř 20 let předtím, než fyzik P.R. Wallace navrhl, že taková látka by mohla existovat, a téměř 80 let předtím, …
více »
Antimikrobiální nanomateriály, zejména nanočástice stříbra, vzbuzují v posledních letech značná očekávání jako možný nástroj v boji s rostoucí odolností bakterií vůči antibiotikům. Donedávna převládal názor, že vícestupňový mechanismus účinku nanomateriálů, který v sobě kombinuje fyzikální, chemické i biologické zásahy, znemožňuje bakteriím vytvořit si proti nim účinnou obranu. Vědci z katedry …
více »
Objev nové fáze hmoty ve dvourozměrných krystalech. Krystaly jodidu stříbrného mezi vrstvy grafenu. Mezinárodní tým vědců, jehož klíčovou součástí byla Viera Skákalová z výzkumného ústavu NTC Západočeské univerzity v Plzni, poprvé v historii přímo pozoroval novou fázi hmoty mezi pevným a tekutým skupenstvím ve dvourozměrném krystalu. Práci publikoval časopis Science. …
více »
Každá molekula má ploché, diskovitě tvarované jádro obklopené dlouhými ohebnými postranními řetězci – připomíná tak kolo s měkkými štětinami. Mezinárodní tým vědců pod vedením Paula McGonigala z Oxfordu vytvořil novou rodinu organických materiálů, které vedou ionty stejně dobře v kapalném, kapalně krystalickém i pevném stavu. Objev zpochybňuje dlouhodobě přijímané omezení, …
více »
Diamant je synonymem tvrdosti, jeho mechanické vlastnosti ale neurčuje jen chemické složení. Dvě nové studie publikované v časopise Carbon ukazují, že o chování nanodiamantových materiálů rozhoduje především to, jak jsou uspořádané v nanoměřítku. Právě tyto jemné detaily vědci zkoumali pomocí výpočtů na superpočítačích IT4Innovations. Otázkou, jak udělat diamant – a …
více »
V některých konfiguracích vyskytují mezivrstvé excitony a v některých vůbec. Vědci z Ostravské univerzity otevírají cestu k novým solárním a kvantovým technologiím. Jejich objev, publikovaný v prestižním časopise Nano Letters, ukázal nové možnosti pro vývoj účinnějších solárních článků, fotodetektorů a kvantových zařízení. Podařilo se jim to díky tomu, že změnili vzájemné …
více »
Jak fungují magnetické nanočástice a kyselina tříslová. Mezinárodní tým pod vedením Małgorzaty Świętek z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR připravil nanovlákenné membrány pomocí elektrostatického zvlákňování poly(ε‑kaprolaktonu) (PCL) s magnetickými nanočásticemi (MNP) a s p polyfenolem, tj. s kyselinou tříslovou (taninem). Materiál je určen k vyplnění kostních defektů po chirurgickém odstranění …
více »
Sciencemag.cz
