Metoda SERS (Surface Enhanced Raman Spectroscopy) umožňuje analýzu chemických látek i ve velmi malých koncentracích. Ještě jako student bakalářského studia na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) se Jan Komeda stal hlavním autorem článku publikovaného v prestižním mezinárodním časopise Applied Surface Science Advances (Elsevier, Q1). Studie …
více »CEITEC vyvíjí vlastní tekuté směsi pro keramický 3D tisk
Největší překážkou vývoje suspenzí je, že tyto tekutiny nejsou díky rozptýleným částicím plně transparentní, a rozptylují světlo všemi směry. Na začátku stála vybavená laboratoř a touha Přemysla Šťastného z výzkumné skupiny Pokročilých keramických materiálů na CEITEC VUT vytvořit suspenze pro 3D tisk méně běžných keramických materiálů. Z individuální práce se …
více »Čeští a japonští vědci vylepšili termoelektrický materiál
Vědcům z českých a japonských institucí se podařilo najít způsob, jak zlepšit termoelektrické vlastnosti tenkých vrstev nitridu skandia (ScN), nanesených na substráty oxidu hořečnatého (MgO). Tento materiál dokáže přeměňovat teplo na elektřinu a a jeho vlastnosti jsou klíčové zejména při vysokých provozních teplotách. Základem jsou tzv. zdvojené (dvojčatové) domény (z …
více »Slitina s vysokou entropií umožňuje účinnou separaci deuteria
Vědci vyvinuli nový porézní materiál pro účinnou separaci deuteria, primárního paliva pro jadernou fúzi. Materiály typu MOF (metal-organic frameworks) jsou formou porézních a krystalických materiálů, kde se ionty kovů propojují chemickými vazbami s organickými ligandy. Nově připravený MOF dokáže efektivně izolovat deuterium od běžného „lehkého“ vodíku. Výhodou přitom je, že …
více »Čeští vědci vyvinuli pěnu z přírodní gumy a ligninu
Lignin je po celulóze druhý nejrozšířenější biopolymer na zemi. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představil novou technologii výroby lehké a odolné pěny z přírodní gumy a ligninu – látky, která je běžnou součástí dřeva a zároveň vedlejším produktem při výrobě celulózy. Nový …
více »Advamat vyvinul pro MEDIN nový materiál traumatologických dlah
U současně používaných titanových dlah a uzamykatelných šroubů dochází v těle často k nežádoucímu pevnému spojení materiálů, tzv. studenému svaru. Česká technologická firma Advamat, která již působí ve zdravotnictví například ve spolupráci se společností BTL, rozšířila své aktivity o vývoj inovativního řešení v oblasti traumatologie. Pro MEDIN, předního českého výrobce traumatologických …
více »Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v půdě rozkládají působením mikroorganismů. Uplatnění najdou hlavně v zemědělství, potenciál jejich využití ale sahá …
více »Magnetická frustrace v atakamitu vyvolává dramatické ochlazení při vystavení silnému poli
I dobře známé materiály nás dokážou překvapit. Atakamit (Cu2(OH)3Cl, hydroxid-chlorid měďnatý) je smaragdově zelený minerál pojmenovaný podle místa, kde byl poprvé nalezen – pouště Atacama v Chile. Atakamit vykazuje magnetokalorické chování při nízkých teplotách – to znamená, že teplota materiálu se výrazně mění, když je vystaven magnetickému poli. Tým vedený …
více »Vizualizovali magnetické domény v kvantových materiálech
Kkvazi-jednorozměrný kvantový antiferomagnet BaCu2Si2O7. Vědci z Metropolitní univerzity v Ósace a Tokijské univerzity úspěšně použili světlo k vizualizaci malých magnetických oblastí (magnetických domén) ve speciálním kvantovém materiálu. Navíc s těmito oblastmi úspěšně manipulovali pomocí vnějšího elektrického pole. Výzkum se zaměřil na antiferomagnety, konkrétně ty, které mají kvazi-jednorozměrné kvantové vlastnosti – …
více »Mikroreaktory na míru: 3D tisk usnadnil vývoj polymerních kartáčů pro biosenzory
Jak zrychlit a zjednodušit přípravu polymerních kartáčů, které jsou základem moderních biosenzorů? Tým pod vedením Hany Lísalové ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR našel řešení: navrhl a vyrobil mikrofluidní reaktor pomocí 3D tisku. Nový způsob přípravy tenkých polymerních vrstev umožnuje lépe kontrolovat jejich vlastnosti a zároveň šetří čas i …
více »
Sciencemag.cz
