Archiv článků: materiály

Jak zrychlit a zjednodušit přípravu polymerních kartáčů, které jsou základem moderních biosenzorů? Tým pod vedením Hany Lísalové ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR našel řešení: navrhl a vyrobil mikrofluidní reaktor pomocí 3D tisku. Nový způsob přípravy tenkých polymerních vrstev umožnuje lépe kontrolovat jejich vlastnosti a zároveň šetří čas i …

Usmrtit bakterie pomocí světla. Právě tak jednoduchá by v budoucnu mohla být dezinfekce povrchů. Proto se vědci z EMPA (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and technology), CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB-TUO pustili do vývoje speciálního povlaku, jehož antimikrobiální účinek lze aktivovat …

Výzkumné skupině pro biomateriály na univerzitě v Bayreuthu se poprvé podařilo úspěšně použít nástroj pro úpravu genů CRISPR-Cas9 u pavouků. Po genetické modifikaci pavouci produkovali červené fluoreskující hedvábí. Pavoučí hedvábí představuje pro vědy o materiálech jedno z nejzajímavějších vláken vůbec. Je extrémně odolné proti roztržení, zároveň pružné, lehké a biologicky …

Unikátní tmavě zbarvené organické sklo nalezené uvnitř lebky člověka, který zemřel v Herculaneu během erupce Vesuvu v roce 79 n. l., pravděpodobně vzniklo, když dotyčného zabil velmi horký, ale krátce trvající oblak popela. Tento závěr vychází z analýzy fyzikálních vlastností skla, o němž se předpokládá, že jde o „zkamenělý“ mozek. …

Fyzikové vytvořili první dvojrozměrnou verzi Boseho skla, nové fáze hmoty, která údajně „zpochybňuje statistickou mechaniku“. Boseho sklo má některé vlastnosti skla a všechny částice jsou v něm lokalizovány. To znamená, že žádná částice v systému se nemísí se svými sousedy. Kdyby byla káva lokalizovaná, pak by při míchání mléka do …

Jednostěnné uhlíkové nanotrubičky (SWCNT) jsou pochopitelně velmi perspektivním materiálem, dosud ale existuje problém s jejich výrobou v průmyslovém měřítku. Vedle efektivity bývá potíž s k kvalitou, respektive s udržením konzistentního výsledku (vlastností nanotrubiček). Nyní vědci (hlavní autor Takahiro Maruyama z japonské Meijo University) představili metodu, která využívá katalyzátory z nanočástic …

Hezký titulek, ne? A co že se za ním vlastně skrývá? Inovace optoelektronických polovodičových zařízení hodně závisejí na řízení pohybu nábojů a excitonů (párů elektron-díra). Při fotosyntéze molekuly pigmentu absorbují a přenášejí sluneční energii do reakčního centra, kde je dále přeměněna a využita. Start vlastní chemické reakce přitom vyžaduje rozdělovat …

Fyzikové z MIT oznámili nečekaný objev elektronů tvořících krystalické struktury ve čtyřvrstvém a pětivrstvém kosočtverečném grafenu – materiálu o tloušťce pouhé miliardtiny metru. Při teplotě mezihvězdného prostoru stačí k přípravě elektronových krystalů pouhé řízení vnějšího elektrického napětí. Za těchto podmínek se elektrony mohou také štěpit na „zlomkové“ (frakční) kvazičástice se …

Vědeckému týmu z Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity se podařil zásadní přínos do výzkumu hromadění nečistot na rozhraní mezi krystaly. Tento jev například v 60. letech minulého století způsobil sérii havárií v jaderných elektrárnách ve Velké Británii. Studie publikovaná v prestižním časopise Progress in Materials Science otevírá nové možnosti …

Vědci vytvořili nový dvourozměrný uhlíkový materiál. Je pevnější než grafen a odolává praskání – a to i pod tlakem, což je problém, se kterým se jinak materiáloví vědci již dlouho potýkají. Dosud známé materiály odvozené od uhlíku, jako je grafen, patří k nejpevnějším na Zemi, ale jakmile se v nich …