Archiv článků: materiály

V některých konfiguracích vyskytují mezivrstvé excitony a v některých vůbec. Vědci z Ostravské univerzity otevírají cestu k novým solárním a kvantovým technologiím. Jejich objev, publikovaný v prestižním časopise Nano Letters, ukázal nové možnosti pro vývoj účinnějších solárních článků, fotodetektorů a kvantových zařízení. Podařilo se jim to díky tomu, že změnili vzájemné …

Jak fungují magnetické nanočástice a kyselina tříslová. Mezinárodní tým pod vedením Małgorzaty Świętek z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR připravil nanovlákenné membrány pomocí elektrostatického zvlákňování poly(ε‑kaprolaktonu) (PCL) s magnetickými nanočásticemi (MNP) a s p polyfenolem, tj. s kyselinou tříslovou (taninem). Materiál je určen k vyplnění kostních defektů po chirurgickém odstranění …

Unikátní sbírka historických luminoforů, která se dochovala na Matfyzu, pomohla dovysvětlit mediální „záhadu“ podzemí brněnského hradu Špilberk. Svítící stěny v kasematech pokrývají dodnes aktivní luminiskující barvy z druhé světové války. Rozhlasová hlášení o letecké situaci nad územím Třetí říše (Luftlagemeldung) upozorňovala s postupujícím časem stále častěji na přítomnost cizích bombardovacích …

Více než půl století trvající výzkum jaderné fúze zaměřený na její energetické využití lze s nadsázkou rozdělit na dvě fáze – dosažení uvolňování tepla a poté zajištění jeho odvodu. První fáze, trvající až do konce 20. století, se převážně soustředila na pochopení fyziky transportu tepla v plazmatu a dosažení co …

Nový výzkum ukazuje, že vsazení jednotlivých atomů do speciálních dvourozměrných materiálů zvaných MXeny a jemné napínání jejich struktury mohou výrazně zrychlit chemické reakce a zastavit „bloudění“ polysulfidů, čímž lithium-sírové baterie získávají vyšší výkon a stabilitu. Lithium-sírové (Li-S) baterie slibují revoluci v ukládání energie díky extrémně vysoké teoretické kapacitě a nízkým …

Metoda SERS (Surface Enhanced Raman Spectroscopy) umožňuje analýzu chemických látek i ve velmi malých koncentracích. Ještě jako student bakalářského studia na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) se Jan Komeda stal hlavním autorem článku publikovaného v prestižním mezinárodním časopise Applied Surface Science Advances (Elsevier, Q1). Studie …

Největší překážkou vývoje suspenzí je, že tyto tekutiny nejsou díky rozptýleným částicím plně transparentní, a rozptylují světlo všemi směry. Na začátku stála vybavená laboratoř a touha Přemysla Šťastného z výzkumné skupiny Pokročilých keramických materiálů na CEITEC VUT vytvořit suspenze pro 3D tisk méně běžných keramických materiálů. Z individuální práce se …

Vědcům z českých a japonských institucí se podařilo najít způsob, jak zlepšit termoelektrické vlastnosti tenkých vrstev nitridu skandia (ScN), nanesených na substráty oxidu hořečnatého (MgO). Tento materiál dokáže přeměňovat teplo na elektřinu a a jeho vlastnosti jsou klíčové zejména při vysokých provozních teplotách. Základem jsou tzv. zdvojené (dvojčatové) domény (z …

Vědci vyvinuli nový porézní materiál pro účinnou separaci deuteria, primárního paliva pro jadernou fúzi. Materiály typu MOF (metal-organic frameworks) jsou formou porézních a krystalických materiálů, kde se ionty kovů propojují chemickými vazbami s organickými ligandy. Nově připravený MOF dokáže efektivně izolovat deuterium od běžného „lehkého“ vodíku. Výhodou přitom je, že …

Lignin je po celulóze druhý nejrozšířenější biopolymer na zemi. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představil novou technologii výroby lehké a odolné pěny z přírodní gumy a ligninu – látky, která je běžnou součástí dřeva a zároveň vedlejším produktem při výrobě celulózy. Nový …