Archiv článků: materiály

U současně používaných titanových dlah a uzamykatelných šroubů dochází v těle často k nežádoucímu pevnému spojení materiálů, tzv. studenému svaru. Česká technologická firma Advamat, která již působí ve zdravotnictví například ve spolupráci se společností BTL, rozšířila své aktivity o vývoj inovativního řešení v oblasti traumatologie. Pro MEDIN, předního českého výrobce traumatologických …

Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v půdě rozkládají působením mikroorganismů. Uplatnění najdou hlavně v zemědělství, potenciál jejich využití ale sahá …

I dobře známé materiály nás dokážou překvapit. Atakamit (Cu2(OH)3Cl, hydroxid-chlorid měďnatý) je smaragdově zelený minerál pojmenovaný podle místa, kde byl poprvé nalezen – pouště Atacama v Chile. Atakamit vykazuje magnetokalorické chování při nízkých teplotách – to znamená, že teplota materiálu se výrazně mění, když je vystaven magnetickému poli. Tým vedený …

Kkvazi-jednorozměrný kvantový antiferomagnet BaCu2Si2O7. Vědci z Metropolitní univerzity v Ósace a Tokijské univerzity úspěšně použili světlo k vizualizaci malých magnetických oblastí (magnetických domén) ve speciálním kvantovém materiálu. Navíc s těmito oblastmi úspěšně manipulovali pomocí vnějšího elektrického pole. Výzkum se zaměřil na antiferomagnety, konkrétně ty, které mají kvazi-jednorozměrné kvantové vlastnosti – …

Jak zrychlit a zjednodušit přípravu polymerních kartáčů, které jsou základem moderních biosenzorů? Tým pod vedením Hany Lísalové ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR našel řešení: navrhl a vyrobil mikrofluidní reaktor pomocí 3D tisku. Nový způsob přípravy tenkých polymerních vrstev umožnuje lépe kontrolovat jejich vlastnosti a zároveň šetří čas i …

Usmrtit bakterie pomocí světla. Právě tak jednoduchá by v budoucnu mohla být dezinfekce povrchů. Proto se vědci z EMPA (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and technology), CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB-TUO pustili do vývoje speciálního povlaku, jehož antimikrobiální účinek lze aktivovat …

Výzkumné skupině pro biomateriály na univerzitě v Bayreuthu se poprvé podařilo úspěšně použít nástroj pro úpravu genů CRISPR-Cas9 u pavouků. Po genetické modifikaci pavouci produkovali červené fluoreskující hedvábí. Pavoučí hedvábí představuje pro vědy o materiálech jedno z nejzajímavějších vláken vůbec. Je extrémně odolné proti roztržení, zároveň pružné, lehké a biologicky …

Unikátní tmavě zbarvené organické sklo nalezené uvnitř lebky člověka, který zemřel v Herculaneu během erupce Vesuvu v roce 79 n. l., pravděpodobně vzniklo, když dotyčného zabil velmi horký, ale krátce trvající oblak popela. Tento závěr vychází z analýzy fyzikálních vlastností skla, o němž se předpokládá, že jde o „zkamenělý“ mozek. …

Fyzikové vytvořili první dvojrozměrnou verzi Boseho skla, nové fáze hmoty, která údajně „zpochybňuje statistickou mechaniku“. Boseho sklo má některé vlastnosti skla a všechny částice jsou v něm lokalizovány. To znamená, že žádná částice v systému se nemísí se svými sousedy. Kdyby byla káva lokalizovaná, pak by při míchání mléka do …

Jednostěnné uhlíkové nanotrubičky (SWCNT) jsou pochopitelně velmi perspektivním materiálem, dosud ale existuje problém s jejich výrobou v průmyslovém měřítku. Vedle efektivity bývá potíž s k kvalitou, respektive s udržením konzistentního výsledku (vlastností nanotrubiček). Nyní vědci (hlavní autor Takahiro Maruyama z japonské Meijo University) představili metodu, která využívá katalyzátory z nanočástic …