Archiv článků: materiály

Tým ze dvou indických vědeckých institucí vyvinul metodu výroby cihel z marťanské půdy pomocí bakterií a močoviny. Takové cihly by na Marsu mohly být využívány ke stavbě budov i jiných objektů. Přesněji řečeno, metoda popsaná ve studii počítá s využitím hned několika látek. Smícháním marťanské půdy s guarovou gumou, bakterií …

Dnešní lasery jsou dostatečně výkonné, aby řezaly ocel. Z druhé strany to znamená, že mají takovou sílu, že jejich paprsky lze obtížně ovládat – tedy k manipulaci s laserovým světlem je obtížné vytvářet dostatečně odolné a trvanlivé komponenty. A to i když samotné zaměření paprsku je dostatečně přesné/předvídatelné i pro …

Vědcům se podařilo vytvořit a současně analyzovat materiály pod tlakem vyšším než 1 TPa (terapascal). Takto extrémně vysoké tlaky panují například v centru Uranu; jsou více než třikrát vyšší než tlak v jádru Země. Vědci z University of Bayreuth a dalších institucí metodu, kterou vyvinuli pro syntézu a strukturní analýzu …

Vědci z University of Cambridge (Cavendish Laboratory) a UT Sydney zjistili, že dvoudimenzionální hexagonální nitrid bóru může při pokojové teplotě z defektů ve své atomární struktuře emitovat jednotlivé fotony. Emitované světlo přitom poskytuje informaci o spinu, což znamená, že materiál by mohl být využitelný pro kvantové počítání, respektive pro generování …

Výzkumníkům se podařilo zvládnout nový postup výroby dvojrozměrného oxidu křemičitého. Vrstva tohoto 2D materiálu obsahuje póry, a proto jej lze použít jako síto pro molekuly a ionty. Látky tohoto typu by mohly najít rozsáhlé využití, např. při odsolování mořské vody a nebo v nových typech palivových článků. Studii provedly týmy …

Nejdůležitější inovací je možnost záznamu akustické emise, tj. elastického vlnění uvolněného v důsledku pohybu dislokací během deformace. Čeští vědci ve spolupráci s kolegy z Maďarska a Francie sestavili unikátní experimentální zařízení, které umožňuje sledovat dynamiku deformačních procesů v mikroskopických kovových vzorcích s vysokým časovým a prostorovým rozlišením. Jejich práce otevírá …

Objev „atomárně ostrých“ doménových stěn, který se podařil mezinárodnímu týmu pod vedením vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR, může zásadním způsobem ovlivnit výzkum ultrarychlých paměťových zařízení, vyráběných za použití antiferomagnetických materiálů. Ta mohou být kompaktnější a uložená data budou lépe chráněna proti negativním vlivům vnějších magnetických polí. Výsledky badatelů publikoval …

Pozoruhodné magnetické vlastnosti začnou při vysokém tlaku vykazovat krystaly jodidu chromitého, které ztratí svou pravidelnou strukturu a přejdou do chaotického uspořádání tzv. spinového skla. Jejich z fyzikálního hlediska exotické chování lze využít třeba pro zvýšení kapacity operační paměti. Zjistili to vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a …

Vysokokapacitní, bezpečný a k přírodě šetrný superkondenzátor, tedy zařízení pro uchovávání elektrické energie, budou vyvíjet vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italskou firmou ITELCOND. Využijí k tomu v Olomouci vyvinutý materiál odvozený od grafenu, který již chrání evropský patent. …

Při chlazení kapalinou představuje známý problém tzv. Leidenfrostův jev. Na povrchu rozpáleného kovu se vytváří vrstva páry, chladicí kapalina pak může jen obtížně přilnout k povrchu a pára funguje jako izolant. K tomuto jevu dochází, je-li teplota pevné látky výrazně vyšší než bod varu kapaliny. Proto se v takových případech …