Archiv článků: materiály

Neintuitivní až paradoxní jev by mohl najít využití při účinnějším chlazení elektroniky. V roce 2015 zaznamenali Margaret Murnane a Henry Kapteyn z JILA (společné pracoviště University of Colorado v Boulderu a National Institute of Standards and Technology) velmi zvláštní chování. Zkoumali kovové tyčinky mnohem tenčí než lidský vlas, které byly …

Hybridní organicko-anorganické perovskity („základní“ perovskit je oxid vápenato-titaničitý CaTiO3) již dosáhly na fotovoltaickou účinnost přes 25 % (proud vygenerovaný solárním článkem vs. přijatá energie). Převládá názor, že organické molekuly v materiálu mají zásadní význam pro dosažení vyššího výkonu, protože potlačují rekombinaci nosičů elektrického náboje způsobovanou defekty. Při rekombinaci část nosičů …

Průmyslové využití grafenu je stále limitováno technologiemi jeho výroby – cenou i kvalitou. Kvalitou se myslí jak vrstvy připravené bez defektů, tak i materiál o dostatečných rozměrech. Rod Ruoff z Institute for Basic Science a jeho kolegové nyní dokázali vypěstovat velkoplošný monokrystalický grafen bez kazů (což obnáší nečistoty ve vrstvě, …

Rutheničitan strontnatý Sr2RuO4 je hojně zkoumán již od 90. let, kdy se zjistilo, že tento materiál má jedinečné vlastnosti, především nečekanou supravodivost. V supravodivém stavu totiž současně připomíná feromagnetické látky. To je nezvyklé a potenciálně by mohlo najít využití třeba ve spintronice (současná manipulace s elektrickým proudem i magnetismem). Feromagnetismus …

Elektrony uzavřené v nějak omezeném prostoru mohou svým chováním dávat materiálům nezvyklé elektrické, magnetické nebo optické vlastnosti. Platí-li to ve 2D, tím spíše pak v materiálech jednodimenzionálních. Prozatím se zkoumání optických vlastností nových materiálů trochu opomíjelo. Vědci z Aalto University a dalších institucí nyní popsali, že jednorozměrný červený fosfor vykazuje …

Uhlíková vlákna představují materiál s řadou výhodných vlastností: jsou pevná, lehká, dobře vedou teplo, dají se z nich vytvářet zasíťované struktury. Mají ale jeden problém, při vyšších teplotách prostě shoří, což pro řadu aplikací mj. v leteckém či kosmickém průmyslu jejich využití samozřejmě omezuje. Navíc nemusí jít jen o jednorázově …

Jak se často uvádí, v grafenu a podobných materiálech se elektrony chovají, jako by měly nulovou efektivní hmotnost. Tím ale podivnosti zdaleka nekončí. V nově připravených nanostrukturách mají mít elektrony rovnou hmotnost zápornou. Na výzkumu se podíleli vědci z University of Regensburg (Řezno), Berkeley, Yale, Cambridge a Tsukuba (Japonsko). Co …

Bór nemá tendenci vytvářet monoatomární vrstvy. Borofen, ačkoliv v mnohém analogický grafenu, nelze vytvořit prostým odlupováním (odlepováním pomocí lepicí pásky apod.). Před pěti lety se monoatomární borofen sice podařilo vypěstovat na podkladu, předpokládalo se ale, že tím možnosti technologie končí. Při pokusu nějak nechat vyrůst další vrstvu se namísto toho …

Syntetická biologie slibuje oděvy z živočišných svalových vláken bez toho, že bychom k tomu potřebovali nějaká zvířata. Vše zařídí běžná bakterie Escherichia coli. Člověk oblečený do načervenalých nití ze svalů, to vypadá jako ukázkový obrázek z nějakého hororu. Svalová vlákna ovšem nabízí pro oděvy i jejich části (opasky, tkaničky do …

Topologický izolátor je normálně elektricky vodivý po svém povrchu (2D) a nevodivý uvnitř. Vědcům se však nově podařilo realizovat přechod na unikátní 1D vodivost, kdy elektrický proud může procházet pouze po hranách krystalu (1D, prostě místa doteku stěn) a samotné stěny jsou nevodivé. Zkoumaným topologickým izolátorem byla sloučenina bismutu s …