Archiv článků: materiály

U fázových změn materiálů, ať už jde o změnu skupenství nebo třeba (supra)vodivosti či magnetismu, někdy pozorujeme tzv. hysterezi. Tento jev znamená, že teplota změny závisí na tom, z jaké strany se k fázovému přechodu blížíme. Změna jakoby „zaostává“ (led by tál až nad nulou a voda by mrzla pod …

Výzkumníkům se podařilo vytvořit novou pevnou látku podobnou gumě, která má překvapivé vlastnosti. Dokáže absorbovat a uvolňovat velmi velké množství energie a navíc je programovatelná. Nový materiál má být velkým příslibem pro širokou škálu aplikací. Roboti by díky ní mohli mít vyšší výkon bez dalších nároků na energii; různé helmy …

Dvourozměrné materiály jako superlubrikant. Zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například MoS2 vs. grafen, zaručuje nízké tření nezávislé na směru pohybu. Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze (Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout, Tomáš Polcar) využil unikátních vlastností …

Z množství známých molekul se ve formě 2D vrstev prozatím daří připravit jen malou část. Nicméně 2D materiály mají i svou druhou tvář. Jak ukazuje nová studie, mezi dvěma vrstvami grafenu mohou existovat i takové sloučeniny, které by jinak byly nestabilní. Nebo alespoň takto můžeme připravit 2D podobu molekul, které …

Fosforenová nanovlákna (PNR, Phosphorene Nanoribbons), tedy málem 1D forma fosforu, byla poprvé připravena v roce 2019. Od té doby prý už stovky teoretických studií předpověděly, jak by jejich vlastnosti mohly vylepšit nejrůznější zařízení, včetně baterií, biomedicínských senzorů a kvantových počítačů. Žádná z těchto očekávaných vlastností však dosud nebyla prokázána ve …

Grafen má velmi unikátní vlastnosti a mohl by vylepšit mnoho součástek a přístrojů. Pro úspěšné využití tohoto 2D materiálu v praxi je podstatné detailní pochopení jeho fyzikálně-chemických vlastností – včetně role strukturních defektů. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR zjistili, že když zkombinují dvě různé metody …

Borofen, tedy 2D varianta boru, se dosud pěstuje především na kovových površích metodou epitaxe z molekulárních svazků – při kondenzaci látky z plynné fáze na příslušném substrátu, obvykle ve vakuu. Qiyuan Ruan, Boris Yakobson a jejich kolegové z Rice University nyní navrhují, že jako podklad by mohl sloužit i hexagonální …

Z křemenné hmoty vyrůstají tyčovité nanočástice železa, které vytváří krátery na povrchu katalyzátoru. Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého v Olomouci a Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO) vyvinuli ve spolupráci s kolegy z Leibnizova ústavu pro katalýzu v německém Rostocku …

Výzkumníci z ETH Zurich a University of Fribourg vyvinuli nový typ laminátu, který mění barvu, jakmile se materiál deformuje. Znamená to jednoduchý způsob kontroly kvality, umožňující ihned zaregistrovat případné poškození. V automobilovém průmyslu, při stavbě lodí, letadel i budov se vedle lehkých kovů (hliník, hořčík, titan…) ve stále větší míře …

Vědci zjistili, proč ochranná skořápka (krunýř) ramenonožce Discinisca tenuis ve vodě extrémně změkne a na vzduchu opět ztvrdne. Jak se ukázalo, schránka nasáklá vodou se dá dokonce i různě skládat a překládat bez toho, aby se polámala. Proces je přitom vratný. Ramenonožci jsou mořští živočichové, tento druh ale žije v …