Archiv článků: materiály

Syntetická biologie slibuje oděvy z živočišných svalových vláken bez toho, že bychom k tomu potřebovali nějaká zvířata. Vše zařídí běžná bakterie Escherichia coli. Člověk oblečený do načervenalých nití ze svalů, to vypadá jako ukázkový obrázek z nějakého hororu. Svalová vlákna ovšem nabízí pro oděvy i jejich části (opasky, tkaničky do …

Topologický izolátor je normálně elektricky vodivý po svém povrchu (2D) a nevodivý uvnitř. Vědcům se však nově podařilo realizovat přechod na unikátní 1D vodivost, kdy elektrický proud může procházet pouze po hranách krystalu (1D, prostě místa doteku stěn) a samotné stěny jsou nevodivé. Zkoumaným topologickým izolátorem byla sloučenina bismutu s …

Vědci z Curtin University zjistili, že nanesením tenké a průhledné vrstvy oxidu grafenu vzniká nepropustná bariéra, kterou lze využít k ochraně uměleckých děl, prevenci koroze kovů a výrobě solárních článků s vyšší účinností. Jeden z autorů studie Nadim Darwish uvedl, že ochranné vrstvy na křemíku se sice již používají jako …

Hexagonální nitrid boru svou strukturou připomíná grafen, některými vlastnostmi se však od něj liší, ba ho i předčí. Tak se nyní ukazuje, že nitrid bóru má ještě větší pevnost v lomu (Poznámka PH: respektive je to tvrdost, křehkost nebo jak se té veličině správně říká? V překladu původní tiskové zprávy …

Elektridy jsou velmi zajímavé iontové „sloučeniny“, kde v krystalové mřížce ovšem namísto záporně nabitých atomů či jejich skupin najdeme samotné elektrony, které tak nejsou součástí atomového obalu. Zkoumané elektridy mají často navíc povahu 2D materiálů, i když to nemusí nutně znamenat, že se skládají jen z jediné vrstvy atomů. Hannes …

S magnetickými monopóly je to složité, liší se i názory na to, zda se je vůbec podařilo připravit. Nová studie vědců z University of Vienna ovšem bere jejich existenci za hotovou věc a rovnou spekuluje, jak by se monopóly daly využít k přenosu informace nebo ukládání dat. V nově připravené …

Techniky pro řízení pohybu tekutin na površích dosud využívaly hlavně povrchů různě hydrofobních až hydrofilních. Tok kapalin lze ovládat i teplem. Problém při některých aplikacích je v tom, že voda nebo její roztoky tečou z hydrofobního na hydrofilní povrch způsobem předem definovaným, který již průběžně nemáme moc jak měnit. Navíc …

Uhlík není vhodný pro fúzní energetické reaktory ani pro ITER, protože snadno absorbuje vodíkové izotopy a akumuloval by příliš mnoho radioaktivního tritia. Proto je v současnosti preferován wolfram. Více než půl století trvající výzkum jaderné fúze zaměřený na její energetické využití lze s nadsázkou rozdělit na dvě fáze – dosažení …

Ovládat elektrickou vodivost materiálů je možné také jejich přepínáním mezi 2D a 3D formou. Takayoshi Katase z Tokyo Institute of Technology a jeho kolegové především upozorňují na samotnou existenci materiálů, kde lze vratně měnit jejich „rozměrovost“, tj. to, zda základní jednotka je dvoj- nebo trojdimenzionální. Tuto vlastnost má mít zkoumaná …

Na University of Bath připravili materiál s hustotou pouhých 2,1 kg na metr krychlový. Látka má šestiúhelníkovou strukturu včelí plástve a její chemické složení je popsáno jako „graphene oxide-polyvinyl alcohol“; oxid grafenu a polyvinylalkohol jsou nejspíš prostě ve směsi. Polyvinylalkohol se běžně používá hlavně jako nátěr, lepidlo, tmel či plnidlo, …