Archiv článků: materiály

S magnetickými monopóly je to složité, liší se i názory na to, zda se je vůbec podařilo připravit. Nová studie vědců z University of Vienna ovšem bere jejich existenci za hotovou věc a rovnou spekuluje, jak by se monopóly daly využít k přenosu informace nebo ukládání dat. V nově připravené …

Techniky pro řízení pohybu tekutin na površích dosud využívaly hlavně povrchů různě hydrofobních až hydrofilních. Tok kapalin lze ovládat i teplem. Problém při některých aplikacích je v tom, že voda nebo její roztoky tečou z hydrofobního na hydrofilní povrch způsobem předem definovaným, který již průběžně nemáme moc jak měnit. Navíc …

Uhlík není vhodný pro fúzní energetické reaktory ani pro ITER, protože snadno absorbuje vodíkové izotopy a akumuloval by příliš mnoho radioaktivního tritia. Proto je v současnosti preferován wolfram. Více než půl století trvající výzkum jaderné fúze zaměřený na její energetické využití lze s nadsázkou rozdělit na dvě fáze – dosažení …

Ovládat elektrickou vodivost materiálů je možné také jejich přepínáním mezi 2D a 3D formou. Takayoshi Katase z Tokyo Institute of Technology a jeho kolegové především upozorňují na samotnou existenci materiálů, kde lze vratně měnit jejich „rozměrovost“, tj. to, zda základní jednotka je dvoj- nebo trojdimenzionální. Tuto vlastnost má mít zkoumaná …

Na University of Bath připravili materiál s hustotou pouhých 2,1 kg na metr krychlový. Látka má šestiúhelníkovou strukturu včelí plástve a její chemické složení je popsáno jako „graphene oxide-polyvinyl alcohol“; oxid grafenu a polyvinylalkohol jsou nejspíš prostě ve směsi. Polyvinylalkohol se běžně používá hlavně jako nátěr, lepidlo, tmel či plnidlo, …

Nejvhodnějším pojivem je dle výzkumu polyethylentereftalát. Při výrobě a zpracování plastů vznikají různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů …

V zajímavé 2D síti se střídají osmiúhelníky, šestiúhelníky a čtverce. Nově připravená modifikace uhlíku byla označena jako bifenylen, respektive bifenylenová síť. Připravili ji vědci z německé University of Marburg a finské Aalto University. Výsledek vyšel z teoretických úvah a simulací, které ukazovaly, že stabilních forem 2D uhlíku by mohla existovat …

Levitační techniky nejsou zajímavé jen v dopravě, ale i na mnohem menší úrovni. Mohly by přispět k formování kovových nanomateriálů do přesně definovaných struktur. Technologové z University of California v Riverside uvádějí, že při odpařování kovů v magnetickém poli se atomy mohou sestavit do předvídatelných tvarů a povrchů. Tato výrobní …

Sklenice se při pádu nejspíš rozbije na střepy nestejné velikosti. Podle okolností bude asi existovat nějaká střední hodnota a odpovídající statistické rozdělení, ale o moc víc toho o situaci asi říct nepůjde. V některých případech se ale sklo rozbíjí na přibližně stejně velké kousky, a to ani nemusí být protkané …

Krystalické polynitridy beryllia se za vysokého tlaku přemění na materiál složený z vrstev. Jejich oddělením pak lze připravit dosud neznámý 2D materiál s velmi zajímavými vlastnostmi. Vědci z University of Bayreuth a dalších institucí popsali ve Physical Review Letters, že výroba materiálu vyžadovala tlak 100 GPa (tedy asi milion atmosfér), …