Archiv článků: mechanika

Drobné mechanické defekty se podle nového výzkumu mohou šířit materiálem rychleji než zvukové vlny. Lineární defekty (dislokace) dodávají kovům pevnost a vlastnosti umožňující jejich další technologické zpracování, ale mohou také způsobit selhání materiálu, třeba i s katastrofickým koncem. Výsledky podávají nové poznatky o neobvyklých typech poškození řady materiálů v extrémních …

Šumivé nápoje se od sebe liší, a to i v tom, co je spojuje. V šumivém vínu (šampaňské/sekt, ale i prosecco) vytvářejí bublinky stabilní řetězec, stoupají v řadě nad sebou. U jiných sycených nápojů se mnoho bublinek odklání do stran, takže jich na hladině vidíme mnohem víc najednou. Řetězce nejsou …

Efekt para ořechů (brazilských ořechů, též granulární konvekce) odpovídá jevu, kdy protřepáváme mísou různě velkých (např.) ořechů. Předměty se nakonec uspořádají tak, že ty nejmenší pokrývají dno. Zdánlivě je to nelogické, „těžší je vespod“. Nicméně předpokládáme, že předměty mají sice různou hmotnost, ale přibližně stejnou hustotu, takže není důvod pro …

Jako materiály s tvarovou pamětí, tedy pevné látky, které v reakci na změnu vnějších podmínek (nejčastěji teplota, ale třeba i mechanické namáhání, elektrické nebo magnetické pole) mění vratně svůj tvar (nejčastěji prostě objem), využíváme dnes především kovy. Má to dobrý důvod, protože kovy jsou ohebné a nelámou se. Ani tak …

Projektily v měřítku nanometrů. Když elektricky nabité částice proletí ultratenkými vrstvami materiálu, někdy dochází k následným mikrovýbuchům a jindy zůstává materiál téměř neporušený. Důvody tohoto jevu nyní vysvětlili vědci z TU Wien. Vědci zkoušeli bombardovat ultratenké materiály vysoce elektricky nabitými ionty, jako jsou např. jádra xenonu nebo jiných vzácných plynů. …

Nejen tuzemským, ale i světovým primátem se mohou pochlubit odborníci z Výzkumného energetického centra (VEC), jedné ze součástí Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB-TUO. K dispozici mají unikátní výbuchovou komoru neboli výbuchový autokláv, v níž jako jediní mohou studovat parametry explozí i za nízkých teplot. Zařízení za zhruba 5,3 …

Diborid hořčíku, respektive borid hořečnatý MgB2 (tj. boru odpovídá oxidační číslo -I) se již delší dobu vzhledem ke své tvrdosti používá v leteckém průmyslu a také je studován jako supravodivý materiál. Vědci ze švédské Linköping University nyní přišli na velmi zajímavý jev. Pokud příslušný drátek z boridu natahujeme, materiál si …

Nejdůležitější inovací je možnost záznamu akustické emise, tj. elastického vlnění uvolněného v důsledku pohybu dislokací během deformace. Čeští vědci ve spolupráci s kolegy z Maďarska a Francie sestavili unikátní experimentální zařízení, které umožňuje sledovat dynamiku deformačních procesů v mikroskopických kovových vzorcích s vysokým časovým a prostorovým rozlišením. Jejich práce otevírá …

Výzkumníkům se podařilo vytvořit novou pevnou látku podobnou gumě, která má překvapivé vlastnosti. Dokáže absorbovat a uvolňovat velmi velké množství energie a navíc je programovatelná. Nový materiál má být velkým příslibem pro širokou škálu aplikací. Roboti by díky ní mohli mít vyšší výkon bez dalších nároků na energii; různé helmy …

Dvourozměrné materiály jako superlubrikant. Zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například MoS2 vs. grafen, zaručuje nízké tření nezávislé na směru pohybu. Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze (Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout, Tomáš Polcar) využil unikátních vlastností …