Archiv článků: mechanika

Mikročástice lze ovládat pomocí zvuku

Zvukové vlny mají být těm světelným mnohem podobnější, než se čekalo. Nano a mikročástice se běžně ovládají světlem, jde to ale i pomocí zvuku. Kupodivu teprve nyní ale byla vyvinuta komplexnější teorie, která tyto interakce popisuje. Ivan Toftul, Konstantin Bliokh a Franco Nori z japonského RIKENu (tato instituce vydala příslušnou …

více »

Na grafenu není dlouho nic vidět, zláme se najednou

Grafen je nejen jedním z nejpevnějších materiálů, ale dokáže také zátěži dlouho odolávat, než se dostaví únava materiálu. Vrstva grafenu vydrží tlak 100 GPa. Materiály ovšem selžou i při menším než maximálním zatížení, jsou-li mu vystavovány opakovaně, protože jednotlivá drobná poškození struktury se hromadí. Výzkumníci z University of Toronto a …

více »

Akustické zjišťování vad

Akustická emise je jev, při kterém generované akustické signály umožňují detekovat vznikající porušování nebo jiné strukturní změny v materiálu. Výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci a Zemědělského družstva Rpety pracují na projektu, který se zaměřuje na využití akustických emisí při zjišťování poruch materiálu. Tato technologie umožní zjistit sebemenší poškození či …

více »

Obecný matematický model předvídá stabilitu uzlů

Různé uzly jsou různě silné. Námořníci, horolezci a další lidé z praxe mají o vlastnostech uzlů spoustu empirických znalostí, jejich zkušenost by měl nyní doplnit i (prý) první obecnější teoretický model. Na MIT vytvořili matematici a inženýři jednotný popis, který pro stabilitu uzlu používá takové základní veličiny, jako je počet …

více »

Písečné duny se při pohybu navzájem synchronizují

Hromady písku se často uvádějí jako příklad ve skutečnosti komplexních systémů, kde se uplatňují různé fázové přechody, teorie chaosu, sebeorganizace apod., kdy přidání jediného zrnka může způsobit přeuspořádání celého systému. Jak se ukazuje, nekončí to ale na úrovní jediné hromady. Zajímavým způsobem spolu interagují i různé duny, opět jde o …

více »

Nejmenší motor má podobu jediného iontu

Jediný iont vápníku dokáže zachycovat okolní teplo a ukládat tuto energii do své rotace. Vědci z Trinity College Dublin (vydala příslušnou tiskovou zprávu) a Johannes Gutenberg University v Mohuči představili ve Physical Review Letters koncept nanomotoru. Iont je použit proto, aby částici šlo snadno zachytit na místě pomocí elektrického pole …

více »

Magnetické pole umí ovládat tvar i pevnost materiálu

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Nové chytřejší materiály s tvarovou pamětí využívají magnetických kapiček v polymeru. Výzkumníci z Paul Scherrer Institute PSI a ETH Zurich (tiskovou zprávu vydala první z těchto institucí) vyvinuli materiál, který si ponechává tvar (zpevní se) působením magnetického pole. Jedná se o kompozit, který se svým fungováním odlišuje od současných materiálů …

více »

Grafen umožňuje vytvářet superizolační aerogel

„Zázračný“ materiál grafen je asi opravdu zázračný. Tentokrát ale posloužil k vytvoření materiálu v mnoha směrech ještě zázračnějšího. Jde o nový, mechanicky velmi pevný, dvouvrstvý keramický aerogel vyrobený z hexagonálního nitridu bóru, který je odolný proti vysokým teplotám. Tento materiál by mohl být využíván v kosmických technologiích i v řadě …

více »

Rozbít asteroid není jen tak

Ve sci-fi filmech je to oblíbená situace: na Zem se řídí asteroid a hrdinové ho musí vyhodit do povětří, eventuálně rozstřílet či nějak změnit jeho dráhu jiným objektem. O tom, jak by tyto metody fungovaly v praxi, nevíme pochopitelně prakticky nic, jsme odkázáni na simulace. Charles El Mir z John …

více »