Archiv článků: medicína

RNA aptamer RBM-007: nový způsob léčby achondroplazie

Zabránit aktivaci buněčného receptoru, který zpomaluje růst a způsobuje achondroplázii. Přelomový způsob léčby genetických poruch růstu popsali vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně společně s japonskými kolegy. Klíčovou látkou je v tomto případě …

více »

Kuriózní: Savci mohou dýchat i zadkem

Zjištění, na první pohled vhodné k ocenění Ig Nobel, může mít vztah i k lidské medicíně. Dýchání „zadkem“, tedy skrz konečník a sliznici střeva, představuje samozřejmě mechanismus spouštěný v nouzi. A savci uvedenými v titulku se, alespoň prozatím, myslí hlodavci a prasata. Nová studie ukazuje, jak dodávka plynného kyslíku nebo …

více »

Achillovou patou koronaviru může být posun čtecího rámce

Nejen proti koronaviru, ale i proti dalším virům by mohl chránit zajímavý mechanismus regulující přepis RNA do proteinů. Jak známo, trojici bází v mRNA odpovídá aminokyselina v proteinu. Viry však často využívají posun čtecího rámce. Protože mají relativně malý genom, zvyšují množství kódovaných proteinů tím, že některé sekvence lze číst …

více »

Jak zlepšit poruchu řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (zkráceně rTMS) je neinvazivní stimulace pulzním magnetickým polem pomocí hlavové cívky. Výzkumný tým ve složení Luboš Brabenec, Patrícia Klobušiaková, Patrik Šimko, Milena Košťálová a Jiří Mekyska, pod vedením profesorky Ireny Rektorové, zjistil, že aplikováním neinvazivní stimulace mozku pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace je možné dlouhodobě zlepšit …

více »

Hojení ran lze zlepšit spojením krevních destiček a kmenových buněk

Mezi krevními destičkami a mezenchymálními kmenovými buňkami dochází k přenosu mitochondrií. Krevní destičky zlepšují léčebný potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Jak to dělají, odhalil mezinárodní tým vědců z Česka a Francie. Při spojení si předávají mitochondrie, a tím posilují tvorbu látek, které urychlují hojení ran. Výsledek tohoto výzkumu publikoval prestižní časopis …

více »

Jak zabránit odolnosti bakterií proti nanostříbru

Základem je silná vazba mezi chemickými skupinami na povrchu grafenu a nanočásticemi stříbra. Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci našli nový způsob, jak překonat rezistenci bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v medicíně využívají pro jejich antimikrobiální účinky. Výzkumníci tentokrát vsadili na jeden z derivátů grafenu, kyanografen, na nějž nanočástice …

více »

Vědci přišli na nový způsob léčby poruch růstu

Poškozený růst kostí vedoucí k achondroplázii lze částečně zvrátit pomocí syntetické molekuly ribonukleové kyseliny, tzv. RNA aptameru. Každý rok se v Česku narodí přibližně deset dětí s achondroplázií, nejčastější formou genetické poruchy růstu u lidí. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u …

více »

Protein čepičky koronaviru dokáže poškodit plíce i bez viru

Virus SARS-CoV-2 proniká do buněk pomocí proteinu na své čepičce (spike). Nový výzkum na myším modelu ukázal, že už samotný tento protein dokáže způsobit zápal plic a další poškození tohoto orgánu. Stačí, když se protein naváže na povrchové receptory buněk, žádný genetický materiál viru už dovnitř proniknout nemusí. Pavel Solopov …

více »

Ivermectin: Dobrá tolerance léčby a možný pozitivní efekt

Ve skupině analyzovaných pacientů jich celkem 17 dostalo kombinaci remdesiviru a ivermectinu. Lékaři z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU zhodnotili zkušenosti s léčbou nemoci COVID-19 ivermectinem. Lék je původně antiparazitární preparát, u nehož byly prokázány i antivirotické účinky. Lékaři analyzovali podání …

více »