Archiv článků: metabolismus

Ketogenní dieta, oblíbená např. kvůli hubnutí nebo při diabetu, má při delším a přísném dodržování zřejmě i stinné stránky. Podle nové studie University of Texas Health Science Center (San Antonio) může vyvolat záněty a zrychlené stárnutí buněk v normálních tkáních, což má vliv zejména na funkci srdce a ledvin. Vyhnout …

Většina alkoholu se do krevního oběhu dostává přes sliznici žaludku a střev. Vědci z ETH Curych nyní vyvinuli proteinový gel, který odbourává alkohol už v trávicím traktu. Ve studii ukázali, že alespoň u myší tento gel rychle, účinně a přímo přeměňuje alkohol na (metabolicky) neškodnou kyselinu octovou dříve, než se …

Pro lidi trpící závažnými duševními chorobami, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha, může být standardní léčba antipsychotiky dvousečná. Tyto léky sice pomáhají regulovat chemii mozku, ale často způsobují metabolické vedlejší účinky, jako je inzulinová rezistence a obezita. Někteří pacienti pak kvůli tomu léky přestanou užívat. Pilotní studie vedená vědci ze …

Při nedostatku kyslíku či živin buňky podléhají stresu. Osud stresované buňky z velké míry řídí protein ATF4. Ten zajišťuje, aby se buňky ze stresu rychle vzpamatovaly a nestaly se pro své okolí nebezpečné – například nekontrolovaným dělením a vznikem nádorových onemocnění. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR teď významně rozšířili …

Živé organismy fixují z neživé přírody nejen uhlík, ale jsou také závislé na přísunu dusíku. Dokážou sice přijímat anorganické dusičnany či amonné soli, jenže většina dusíku je na povrchu Země přítomna ve formě inertních molekul N2. Oxidy dusíku z nich vznikají de facto pouze bleskem (dostatek energie pro přímou reakci …

Vysoká hladina cukru v krvi znamená pro člověka problém, to ale neplatí u těch druhů ptáků, které mají hladinu krevního cukru vysokou přirozeně. Ukázala to mezinárodní studie vedená vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Takoví ptáci netrpí následky buněčného poškození způsobeného volnými radikály, které obvykle zažívají lidé a zvířata …

Během evoluce se rostliny naučily vytvářet ohromující množství nejrůznějších chemických látek, tzv. metabolitů. Používají je k přizpůsobení se nepříznivým podmínkám prostředí či k ochraně před býložravci a patogeny. Zatímco dosud věda zná více než dvě stě tisíc takových látek, současný technologický pokrok jich umožní objevit násobně více. Kde se ale vzala tak …

Kolik tepla vzniká v našem těle, ale také jakým způsobem teplo tvoříme, by mohlo souviset s rozdílnou náchylností k obezitě. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR zkoumali, jak se s chladem vypořádávají dva různé kmeny laboratorních myší – výsledky naznačují i novou možnost léčby obezity pomocí aktivace netřesové termogeneze ve …

Potenciál pomoci podvyživeným dětem má výzkum mezinárodního týmu vědců. Zjistili, že specifický bakteriální kmen Lactiplantibacillus plantarum WJL dokáže při každodenním podávání zlepšit poporodní růst podvyživených zvířat a podporovat produkci a aktivitu růstového faktoru-1 (IGF-1) a inzulinu. Podobně by to mohlo fungovat právě i u dětí. Na výzkumu pracovali vědci z …

Podle studie vedené vědci ze Stanfordovy univerzity vyvolává přerušované hladovění rychlé dělení jaterních buněk – alespoň u myší. Toto zjištění zpochybňuje dlouholetý názor, že buňky v dospělých játrech se dělí jen zřídka, a když už, tak především proto, aby opravily poškození orgánu. Hladovění, který tento jev vyvolá, přitom může být …