Před 11 miliony let narazil do Marsu asteroid. Jeden z kusů vyvrženého materiálu nakonec narazil do Země poblíž Purdueovy univerzity (USA, Indiana) a je jedním z mála meteoritů, které lze vystopovat přímo k rudé planetě. Nazývá se Lafayettský meteorit. Během prvních výzkumů Lafayettského meteoritu vědci zjistili, že materiál na Marsu …
více »
Cílem výzkumu bylo přesně pochopit, ze kterých asteroidů meteority pocházejí. Tým výzkumníků z Univerzity Karlovy, Aix-Marseille Université, European Southern Observatory, Massachusetts Institute of Technology a několika dalších institucí publikoval v časopise Nature dvě přelomové práce o původu meteoritů, které v současnosti dopadají na povrch Země. Meteority jsou způsobem, jakým nám …
více »
Po dlhej jarnej prestávke, keď od ukončenia činnosti meteorického roja Kvadrantíd začiatkom januára nebol v činnosti žiadny meteorický roj, sa v týchto dňoch začína aktivita Lyríd. Nebeské divadlo môžeme pozorovať do 25. apríla, jeho maximum nastane 22. apríla 2024. Meteorický roj Lyríd súvisí s periodickou kométou P/Thatcher s obežnou dobou …
více »
Na základě výpočtů astronomů z Akademie věd ČR nalezly pátrací týmy nedaleko Berlína vzácný typ meteoritů, tzv. aubrity, složené především z enstatitu, jak rovněž čeští vědci předpověděli. Podíl astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR na vysvětlení vzácného případu je především v pozorování tohoto velmi výjimečného typu tělesa …
více »
Vědci z Yaleovy univerzity možná vyřešili dlouholetou záhadu: proč některé kovové meteority vykazují stopy magnetického pole. Výsledek může vysvětlovat i vznik magnetických dynam v jádru některých planet. Jádra Země, Merkuru a dvou Jupiterových měsíců, Ganymedu a Io, vytvářejí detekovatelná magnetická pole. Stopy dávného magnetismu byly nalezeny i na Marsu a …
více »
Vědci podrobně analyzovali hrot šípu z pozdní doby bronzové, nalezený u švýcarského Mörigenu a dnes uložený v Historickém muzeu v Bernu. Předmět byl vyroben mezi lety 900–800 př. n. l. To ve střední Evropě železo ještě známo nebylo (respektive: nebyla známa jeho metalurgie), mohlo by se ovšem teoreticky jednat o …
více »
Ze soboty 22. na neděli 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou v zemské atmosféře způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Během maxima lze uzřít 10-15 meteorů na tmavé obloze daleko od …
více »
Na začátku roku 2023 bude pokračovat nejlepší viditelnost planety Mars, což bude na dlouhá léta naposledy, kdy je tak dobře vidět. Leden a únor přinese „mikroúplňky“. Venuše bude jako večernice nejlépe pozorovatelná od února do dubna. V dubnu se k Venuši na večerní obloze přidá Merkur. Ještě lepší viditelnosti dosáhne Merkur …
více »
Predvianočnú nočnú oblohu nám spestrí meteorický roj U Midy nazývaný aj Ursidy. Činný bude od 17. do 26. decembra 2022 a jeho maximum nastane vo štvrtok 22. decembra 2022. Objavený bol vďaka pozorovaniam na Skalnatom Plese v roku 1945, kedy sa na oblohe objavilo až 88 meteorov za hodinu. Okrem …
více »
Poslední měsíc roku 2022 bude provázen hned několika pozoruhodnými či dokonce vzácnými úkazy na naší obloze, většinou pozorovatelnými i z měst. Hned na počátku prosince planeta Mars dosáhne nejmenší vzdálenosti od Země za poslední dva roky a bude pozorovatelná jako jeden z nejjasnějších objektů nočního nebe. Ve čtvrtek 8. prosince …
více »
Sciencemag.cz
