Tag Archives: miony

Vědci poprvé přímo pozorovali mionové molekuly v rezonančních stavech pomocí rentgenového detektoru s vysokým rozlišením. Rezonanční stavy jsou klíčové pro určení reakční rychlosti mionem katalyzované fúze (µCF). U mionových molekul se atomová jádra nacházejí extrémně blízko u sebe, což by mohlo umožnit realizovat jadernou fúzi i při pokojové teplotě (bez …

Miony jsou analogií elektronů, záporně nabité, ale mnohem těžší (a nestabilní). Náhradou elektronů za miony získáme zvláštní variantu atomů. Vědci z australské University of Queensland nyní uvádějí, že ve výzkumu mionových atomů dosáhli průlomu, a otevřeli tak cestu k novým experimentům v jaderné fyzice. Autoři nové studie pomocí teorie i …

Vysoce nabité mionové ionty vznikají, když je záporný mion zachycen atomem. Během tzv. mionové kaskády je pak většina vázaných elektronů vyvržena… Mezinárodní tým vědců, včetně členů japonského Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe, poprvé přímo pozoroval ionty s velkým elektrickým nábojem obsahující miony, zcela novou třídu …

Kosmické záření o nejvyšších energiích by mohly tvořit pouze jádra těžkých prvků, například železa. Mezinárodní tým vedený Jakubem Víchou z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhl revoluční „heavymetalový“ scénář, který může změnit pohled na složení nejenergetičtějších částic přilétajících z kosmu. Teorie, kterou fyzik vystavěl společně se svým týmem na základě analýzy …

Kosmické záření tvoří vysokoenergetické částice z vesmíru dopadající na zemskou atmosféru. Přitom vytvářejí spršky sekundárních částic, jako jsou miony, které mohou dosáhnout povrchu planety. V posledních letech ale přitom pozemní experimenty detekovaly více kosmických mionů, než předpovídají současné teoretické modely kosmického záření. Podzemní experimenty nabízejí dobré podmínky pro detekci kosmických …

Fluktuující magnetické momenty by mohly být základem pro nové magnetické stavy nebo vysokoteplotní supravodivost. Fyzici z Masarykovy univerzity pozorovali proměnlivé chování magnetických momentů, které předpověděla teorie ze 60. let 20. století. Přispěli tak do vášnivé odborné diskuze v oblasti fyziky kondenzovaných látek. Své pozorování provedli na vzorcích materiálu, které si …

Temné fotony patří mezi hypotetické exotické částice, které nejsou součástí standardního modelu částicové fyziky. Průměrnou dobu života by měly mít delší než desetinu miliardtiny sekundy. Na to, co při srážkách obvykle produkuje urychlovač LHC v CERNu, to je docela dlouho. Nový výsledek projektu CMS („spolupráce“, CMS collaboration) definuje přísnější limity …

Mimořádný výkon 10 PW se využije k vytvoření robustní jednostupňové platformy laserového akcelerátoru. ELI jako jediný evropský partner americké národní laboratoře Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) společně s dalšími americkými průmyslovými a akademickými výzkumníky odstartovaly zásadní projekt týkající se zrychlení a zdokonalení procesu mionového zobrazování. Iniciativa Intense and Compact Muon …

Rutheničitan strontnatý Sr2RuO4 je hojně zkoumán již od 90. let, kdy se zjistilo, že tento materiál má jedinečné vlastnosti, především nečekanou supravodivost. V supravodivém stavu totiž současně připomíná feromagnetické látky. To je nezvyklé a potenciálně by mohlo najít využití třeba ve spintronice (současná manipulace s elektrickým proudem i magnetismem). Feromagnetismus …

Nerovnováha mezi elektrony a miony, leptokvarky a částice Z prime. Experimenty LHCb na velkém hadronovém urychlovači v CERNu posilují možnost, že existují dosud neznámé částice, s nimiž standardní model nepočítá. Samotný výsledek experimentů je založen na rozpadu kvarků b (bottom/beauty, spodní/krásný). Podle teorie by výsledkem měly být stejně často elektrony …