Astronomové objevili ve vnějším halo Mléčné dráhy více než 200 vzdálených hvězd typu RR Lyrae. Jedná se o pulzující proměnné hvězdy někdy označované také jako krátkoperiodické cefeidy. Tyto hvězdy jsou dobře použitelné jako standardní svíčky, tj. z jejich jasu lze odvodit i jejich vzdálenost. Díky tomu se daly určit i …
více »Existence Fermiho bublin vysvětlena černou dírou
Fermiho bubliny, které v roce 2010 objevil Vesmírný gama dalekohled Fermi, představovaly pro astronomy dosud záhadu. Jde o obrovské oblasti vyzařující gama záření, které se táhnou z obou stran středu Mléčné dráhy do vzdálenosti přibližně 50 000 světelných let a vyčnívají z roviny galaxie jako balóny (viz obrázek). Navzdory jejich …
více »Záhada roviny satelitních galaxií má být jen iluze
Satelitní galaxie obíhající Mléčnou dráhu jsou už asi půl století spojeny s jednou záhadou – všechno totiž nasvědčovalo tomu, že se pohybují v jedné rovině („plane of satellites“) protínající Mléčnou dráhu. Na rozdíl od podobného uspořádání v případě Sluneční soustavy k tomu ale v případě sousedních galaxií není žádný zřejmý …
více »Poprvé zmapovali galaktické podsvětí z černých děr a neutronových hvězd
Na světě je první mapa mrtvých hvězd, jakýsi hřbitov kdysi velkých těles, která se mezitím zhroutila do černých děr a neutronových hvězd (ty jsou konečnou fází života pouze největších hvězd). Vědci popsali strukturu rozprostírající na trojnásobku výšky Mléčné dráhy; téměř třetina nebožtíků byla po smrti z Mléčné dráhy úplně vyvržena. …
více »Záhadné vlnění v Mléčné dráze způsobila prolétající trpasličí galaxie
Na základě dat z vesmírné observatoře Gaia vědci zjistili, že velké části vnějšího disku Mléčné dráhy vibrují. Vlnění způsobila trpasličí galaxie, která se nyní nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius) a naši galaxii rozhoupala, když se před stovkami milionů let let obě k sobě přiblížily. Hlavní autor příslušné studie, astronom Paul …
více »Za obří bubliny v centru Mléčné dráhy může asi černá díra
V roce 2020 pořídil rentgenový dalekohled eRosita snímky dvou obrovských bublin, které se rozprostírají daleko nad a pod středem naší galaxie. Od té doby astronomové diskutují o jejich původu. Nová studie nyní naznačuje, že bubliny jsou důsledkem mohutného proudu aktivity z obří černé díry v centru Mléčné dráhy. Studie publikovaná …
více »V centru Mléčná dráhy popsali skoro 1 000 záhadných vláken
Nový astronomický snímek odhalil množství záhadných vláken, které se „vznášejí“ („visí“?) v bouřlivém prostředí jádra naší galaxie. Tato jednorozměrná vlákna (filamenty), která se táhnou až 150 světelných let, se nacházejí ve dvojicích a shlucích, často poskládaných ve stejných rozestupech vedle sebe – tisková zpráva Northwestern University je přirovnává ke strunám …
více »Obří vlákno vodíku je dlouhé 3 900 světelných let
Astronomové identifikovali dosud největší strukturu v Mléčné dráze. Ačkoliv vodík představuje nejrozšířenější prvek ve vesmíru, detekovat oblaka plynného vodíku v mezihvězdném prostředí je dosud docela problém. Mezinárodní tým vedený astronomy z Max Planck Institute of Astronomy nedávno zaznamenal v naší galaxii mohutné vlákno atomárního vodíkového plynu. Tato struktura, pojmenovaná Maggie, …
více »Hvězdy odlétající z Mléčné dráhy pomáhají mapovat halo temné hmoty
Při sledování (hypotetické) temné hmoty v Mléčné dráze vycházíme z jejích gravitačních interakcí s hmotou běžnou – takže jsme víceméně omezeni na oblasti, kde se vyskytují hvězdy. Většina hvězd leží podél galaktické roviny, což ztěžuje mapování temné hmoty nad a pod touto rovinou. Nemáme tedy celkovou představu o tom, jak …
více »Magellanův proud je k Mléčné dráze mnohem blíže
Poblíž Mléčné dráhy se nachází několik trpasličích galaxií; největší z nich jsou Malé a Velké Magellanovo mračno. Obě galaxie kolem té naší obíhají a pomocí slapových sil z nich mnohem hmotnější Mléčná dráha vyrvala obrovský mrak plynu označovaný jako Magellanův proud. Nové astronomické modely vyvinuté vědci z University of Wisconsin-Madison …
více »