Antarktická IceCube Neutrino Observatory poprvé publikovala mapu (snímek) Galaxie tak, jak ji vykreslují neutrina. Na práci se podílelo více než 350 vědců. Tiskovou zprávu vydala k výzkumu např. University of Wisconsin-Madison. Následující text je podle článku na The Conversation, který napsala Jenni Adams z University of Canterbury na Novém Zélandu. …
více »Mléčná dráha je na svou kosmologickou stěnu příliš velká
Kosmologická stěna (wall) je zploštělé uspořádání galaxií obklopujících danou galaxii. Charakteristické pro tyto struktury bývají prázdné oblasti na obou stranách (poznámka: míněno zřejmě jako pod a nad příslušnou rovinou). Nový výzkum ukazuje, že Mléčná dráha by mohla mít oproti jiným dosud zkoumaným galaxiích jednu zvláštnost. Prázdné prostory v kosmologické stěně …
více »Halo Mléčné dráhy sahá až skoro ke galaxii v Andromedě
Astronomové objevili ve vnějším halo Mléčné dráhy více než 200 vzdálených hvězd typu RR Lyrae. Jedná se o pulzující proměnné hvězdy někdy označované také jako krátkoperiodické cefeidy. Tyto hvězdy jsou dobře použitelné jako standardní svíčky, tj. z jejich jasu lze odvodit i jejich vzdálenost. Díky tomu se daly určit i …
více »Existence Fermiho bublin vysvětlena černou dírou
Fermiho bubliny, které v roce 2010 objevil Vesmírný gama dalekohled Fermi, představovaly pro astronomy dosud záhadu. Jde o obrovské oblasti vyzařující gama záření, které se táhnou z obou stran středu Mléčné dráhy do vzdálenosti přibližně 50 000 světelných let a vyčnívají z roviny galaxie jako balóny (viz obrázek). Navzdory jejich …
více »Záhada roviny satelitních galaxií má být jen iluze
Satelitní galaxie obíhající Mléčnou dráhu jsou už asi půl století spojeny s jednou záhadou – všechno totiž nasvědčovalo tomu, že se pohybují v jedné rovině („plane of satellites“) protínající Mléčnou dráhu. Na rozdíl od podobného uspořádání v případě Sluneční soustavy k tomu ale v případě sousedních galaxií není žádný zřejmý …
více »Poprvé zmapovali galaktické podsvětí z černých děr a neutronových hvězd
Na světě je první mapa mrtvých hvězd, jakýsi hřbitov kdysi velkých těles, která se mezitím zhroutila do černých děr a neutronových hvězd (ty jsou konečnou fází života pouze největších hvězd). Vědci popsali strukturu rozprostírající na trojnásobku výšky Mléčné dráhy; téměř třetina nebožtíků byla po smrti z Mléčné dráhy úplně vyvržena. …
více »Záhadné vlnění v Mléčné dráze způsobila prolétající trpasličí galaxie
Na základě dat z vesmírné observatoře Gaia vědci zjistili, že velké části vnějšího disku Mléčné dráhy vibrují. Vlnění způsobila trpasličí galaxie, která se nyní nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius) a naši galaxii rozhoupala, když se před stovkami milionů let let obě k sobě přiblížily. Hlavní autor příslušné studie, astronom Paul …
více »Za obří bubliny v centru Mléčné dráhy může asi černá díra
V roce 2020 pořídil rentgenový dalekohled eRosita snímky dvou obrovských bublin, které se rozprostírají daleko nad a pod středem naší galaxie. Od té doby astronomové diskutují o jejich původu. Nová studie nyní naznačuje, že bubliny jsou důsledkem mohutného proudu aktivity z obří černé díry v centru Mléčné dráhy. Studie publikovaná …
více »V centru Mléčná dráhy popsali skoro 1 000 záhadných vláken
Nový astronomický snímek odhalil množství záhadných vláken, které se „vznášejí“ („visí“?) v bouřlivém prostředí jádra naší galaxie. Tato jednorozměrná vlákna (filamenty), která se táhnou až 150 světelných let, se nacházejí ve dvojicích a shlucích, často poskládaných ve stejných rozestupech vedle sebe – tisková zpráva Northwestern University je přirovnává ke strunám …
více »Obří vlákno vodíku je dlouhé 3 900 světelných let
Astronomové identifikovali dosud největší strukturu v Mléčné dráze. Ačkoliv vodík představuje nejrozšířenější prvek ve vesmíru, detekovat oblaka plynného vodíku v mezihvězdném prostředí je dosud docela problém. Mezinárodní tým vedený astronomy z Max Planck Institute of Astronomy nedávno zaznamenal v naší galaxii mohutné vlákno atomárního vodíkového plynu. Tato struktura, pojmenovaná Maggie, …
více »