(c) Graphicstock

Galaxie v Andromedě zažila ve srovnání s Mléčnou dráhou dramata

Nová studie popisující osud naší nejbližší sousední galaxie spadá do oboru vzletně nazývaného galaktická archeologie; vývoj galaxie se přitom zkoumá zejména podle jejího chemického složení.
Chiaki Kobayashi z University of Hertfordshire a její kolegové došli k závěru, že formování Andromedy bylo dramatičtější než v případě naší Mléčné dráhy. Po počátečním intenzivní fázi hvězdotvorby v době vzniku galaxie v Andromedě se před 2 až 4,5 miliardami let vytvořila sekundární vrstva hvězd, pravděpodobně tzv. mokrým splynutím (wet merger) – tedy fúzí dvou galaxií bohatých na plyn, která podnítila další vznik velkého množství hvězd.
Na základě polohy a pohybu jednotlivých hvězd v galaxii v Andromedě vědci dlouho považovali za pravděpodobné, že zde došlo ke splynutí dvou galaxií. Nový výzkum přináší na základě studia chemického složení hvězd podrobnosti, jak tato událost proběhla a jaké měla dopady. „Ačkoli je Andromeda v mnoha ohledech podobná naší Mléčné dráze – je to podobně velká spirální disková galaxie – náš nový výzkum potvrzuje, že její historie je mnohem intenzivnější a dramatičtější, s výbuchy aktivity, při níž se hojně formovaly hvězdy, a se dvěma odlišnými érami vzniku hvězd,“ říká Chiaki Kobayashi.
Teoretický model předpovídá dvě odlišná chemická složení hvězd ve dvou složkách disku Andromedy – v jedné je desetkrát více kyslíku než železa, zatímco ve druhé je množství obou prvků podobné. Toto modelování bylo potvrzeno spektroskopickými pozorováními planetárních mlhovin a také pozorováními rudých obrů (hvězd) pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Kyslík je jedním z tzv. alfa prvků, které vznikají v hmotných hvězdách. Dalšími jsou neon, hořčík, křemík, síra, argon a vápník. Kyslík a argon byly měřeny pomocí planetárních mlhovin, ale Andromeda je tak daleko, že k měření dalších prvků, včetně železa, je zapotřebí Webbova dalekohledu. V příštích letech budou Webb i velké pozemní dalekohledy galaxii v Andromedě nadále sledovat…

Chiaki Kobayashi et al, On the α/Fe bimodality of the M31 disks, arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2309.01707
Zdroj: University of Hertfordshire / Phys.org, přeloženo/zkráceno

Sonda pro dopravu vzorků od Marsu prošla schválením

Evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), první sonda, která se na oběžné dráze jiné planety …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close