Molekulu H3+, neboli protonovaný vodík (molekula H2 + proton), jsme dosud znali skoro jen z mezihvězdného prostoru. Vzniká a existuje zde jen za extrémních podmínek – velmi nízkých teplot a nepřetržitého záření. Molekula se skládá ze tří protonů uspořádaných v rovnostranném trojúhelníku a dvou elektronů. Možná jde jen o kuriozitu, …
více »Vytvořili extrémně silný jednomolekulový magnet
Kombinací kovů vzácných zemin a můstku ze čtyř atomů dusíku se vědcům podařilo vytvořit jednomolekulový magnet s vysokou odolností, tedy schopností odolávat demagnetizaci (má vysoké tzv. koercitivní pole). Molekulární magnety se obecně vytváření z iontů kovů propojovaných můstky jiných atomů. Mají-li být produkty prakticky využitelné, tyto spojovací můstky musí splňovat …
více »Nový software umí předpovědět strukturu molekul RNA
Vizualizace funguje na principu existence vzoru, tj. molekuly RNA, která je dostatečně evolučně blízká. Britští vědci ve spolupráci s kolegy z Česka a USA představili novou metodu vizualizace sekundárních struktur RNA. Jejich systém využívá obsáhlou databázi vzorů, na jejichž základě dokáže predikovat a následně zobrazit 2D strukturu konkrétní molekuly. Kyselina …
více »Oxid grafenu jako účinná membrána pro dělení molekul
S oxidem grafenu se již experimentovalo při odsolování vody, mohl by ale najít využití k oddělování mnohem širšího spektra molekul. Nanofltry z oxidu grafenu by se podle nové studie mohly uplatnit v provozních podmínkách tam, kde selhávají klasické polymerní membrány. Výzkumníci z Georgia Institute of Technology uvádějí, že oxidem grafenu …
více »Nová metoda mikroskopie umožňuje vidět změny tvaru jednotlivých molekul
Mikrotubuly jsou mimořádně proměnlivé buněčné struktury, které samovolně, opakovaně a velmi rychle rostou a zkracují se… Čeští vědci vyvinuli nový optický mikroskop, který svou citlivostí vysoce předčí ostatní. Je totiž schopný zachytit pohyb v nitrobuněčných strukturách složených jen z několika molekul a umožňuje přímé pozorování změny tvaru bílkovin. Nová metoda pomohla …
více »V molekule helia zachytili kvantovou vlnu
Hned titulek nejspíš zarazí: molekula helia, co to má být? Helium ale kupodivu při teplotách asi 10 K může existovat i jako dimer (poznámka: což snad lze chápat i jako sloučeninu tohoto prvku?). Vyžaduje to tedy další trik, nechat helium tryskat do ještě chladnější vakuové komory – a i pak …
více »Voda uspořádaná do čtyřstěnů
Další studie potvrzuje, že kapalná voda může mít různou podobu, tj. jde vlastně o více kapalin, respektive „modifikací“. Má to částečně vysvětlovat i některé z nezvyklých vlastností vody, třeba netypickou závislost hustoty na teplotě, která hraje podstatnou roli i pro pozemský život. Na Tokijské univerzitě se soustředili na vodu podchlazenou …
více »Teploty blízko absolutní nuly i pro molekuly
Molekuly NaLi lze ochladit k teplotám blízkým absolutní nule pomocí kolizního chlazení. Složitější objekty ochlazené na ultranízké teploty by se mohly uplatnit pro kvantové počítání, protože při těchto teplotách půjde přesně řídit jejich chování. Až dosud se na dosaženou teplotu 200 miliardtin Kelvinů dařilo ochlazovat pouze atomy. Není zdánlivě nic …
více »Speciální 1D materiál prakticky nevede teplo
Selenohalogenidy bismutu BiSeX (s brómem nebo jódem) mohou existovat ve formě speciální 1D struktury („drátku“), která má extrémně nízkou tepelnou vodivost. Li-Dong Zhao z čínské Beihang University navrhl tento materiál na základě teoretických úvah, výpočtů a simulací, a jeho očekávané vlastnosti se podařilo potvrdit i experimentálně. S tím, jak klesá …
více »Molekulární spínače fungují i při uspořádání do dvourozměrné vrstvy
Roztok vs. krystal: 2D fim umožňuje stabilní a pravidelné uspořádání spínačů jako v krystalu, ale s dostatkem prostoru pro jejich vlastní fungování jako v roztoku. Vědcům pod vedením Jiřího Kalety z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se podařilo připravit na povrchu pevného nosiče pravidelnou dvourozměrnou vrstvu tvořenou z …
více »