Další studie potvrzuje, že kapalná voda může mít různou podobu, tj. jde vlastně o více kapalin, respektive „modifikací“. Má to částečně vysvětlovat i některé z nezvyklých vlastností vody, třeba netypickou závislost hustoty na teplotě, která hraje podstatnou roli i pro pozemský život. Na Tokijské univerzitě se soustředili na vodu podchlazenou …
více »Teploty blízko absolutní nuly i pro molekuly
Molekuly NaLi lze ochladit k teplotám blízkým absolutní nule pomocí kolizního chlazení. Složitější objekty ochlazené na ultranízké teploty by se mohly uplatnit pro kvantové počítání, protože při těchto teplotách půjde přesně řídit jejich chování. Až dosud se na dosaženou teplotu 200 miliardtin Kelvinů dařilo ochlazovat pouze atomy. Není zdánlivě nic …
více »Speciální 1D materiál prakticky nevede teplo
Selenohalogenidy bismutu BiSeX (s brómem nebo jódem) mohou existovat ve formě speciální 1D struktury („drátku“), která má extrémně nízkou tepelnou vodivost. Li-Dong Zhao z čínské Beihang University navrhl tento materiál na základě teoretických úvah, výpočtů a simulací, a jeho očekávané vlastnosti se podařilo potvrdit i experimentálně. S tím, jak klesá …
více »Molekulární spínače fungují i při uspořádání do dvourozměrné vrstvy
Roztok vs. krystal: 2D fim umožňuje stabilní a pravidelné uspořádání spínačů jako v krystalu, ale s dostatkem prostoru pro jejich vlastní fungování jako v roztoku. Vědcům pod vedením Jiřího Kalety z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se podařilo připravit na povrchu pevného nosiče pravidelnou dvourozměrnou vrstvu tvořenou z …
více »Nejmenší kousek ledu: stačí jen 90 molekul vody
U jedné molekuly můžeme sice změřit její energii a tím i odpovídající teplotu, ale těžko hovořit o skupenství. Led je ledem, vytvoří-li se nějaká krystalová struktura. Z tohoto hlediska se pak zkoumá, jaký je minimální počet molekul vody, aby mělo vůbec smysl jejich spojení označovat jako led. Před několika lety …
více »Supravodivost elektridů pod lupou
Elektridy jsou látky složené z iontů, kde však roli aniontu hraje samotný elektron. Elektridem může být např. alkalický kov, když tlakem jeho krystal změníme tak, že valenční elektron zaujme v krystalové mřížce samostatné místo – asi jako kdyby šlo o halogenid (tzv. intersciální elektrony). Jiným příkladem elektridu jsou roztoky alkalických …
více »První sloučenina ve vesmíru: podivnost se vzorcem HeH+
Podařilo se detekovat sloučeninu starší než hvězdy. Proč jsme se o tom na hodinách chemie nikdy neučili? Pomineme-li H2, má být vůbec nejjednodušší (ve smyslu jako první vzniklou) molekulou iont s podivným vzorcem HeH+. Komplex je znám pouze v plynné fázi, není zrovna stabilní a při styku s prakticky čímkoliv …
více »Může mít sloučenina více kapalných fází?
Jedna sloučenina může mít za dané teploty a tlaku více (relativně) stabilních pevných fází, pro kapalné a plynné to však neplatí. Nebo ano? Na Tokijské univerzity nyní přišli s kapalinou, která se může vratně „přepínat“ do sklovité podoby, kdy jsou molekuly podstatně méně pohyblivé, ale látka přitom netvoří žádnou uspořádanou …
více »Zlatý fulleren kombinuje hned dvě platónská tělesa
Nově připravený cluster atomů zlata svou strukturou připomíná velké uhlíkové molekuly. Povrch je tvořen 20 atomy, uvnitř je dalších 12 atomů zlata. Atomy zlata zvenku stabilizují amidové (bipyrydilamido ligand – dpa) a fosfanové (trifenylfosfan ligand – Ph3P) skupiny. Celý vzorec sloučeniny pak zní: [Au32(Ph3P)8(dpa)6]+[SbF6−]2. Strukturu dokázali Jun Li a Quan-Ming …
více »Srážky molekul a elektronů za nízkých energií
Český CERN: Elektronové srážky v českých laboratořích vytvářejí rezonance a objasňují kvantovou exotiku. Nenápadný projekt, který demonstruje, jak může mít čistě základní výzkum nečekané aplikace v praxi. Mezinárodní tým vědců v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR zkoumá srážky molekul s volnými elektrony, při nichž dochází k různým kvantovým …
více »