Vědci ze Sainsbury Wellcome Center (SWC, součást University College London) odhalili přesné mozkové mechanismy, které zvířatům umožňují překonávat instinktivní strach. Studie provedená na myších by mohla mít význam pro vývoj léčebných postupů při poruchách souvisejících se strachem, jako jsou fobie, úzkost a posttraumatická stresová porucha. Sara Mederos, Sonja Hofer a …
více »
Klíčem k objevu byla jedna z tzv. „zelených myší“ – speciální genetický model, ve kterém lze vidět imunitní orgány pod fluorescenčním mikroskopem. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s kolegy z Laboratoře gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR a Univerzitního lékařského centra v Utrechtu odhalili, že i geneticky téměř identické …
více »
Unikátní sbírku kmenů myší domácích odvozených z přírodních populací, která čítá přes 90 linií, představil mezinárodní tým vědců vedený Jaroslavem Piálkem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Jde o největší a nejlépe geneticky popsaný soubor svého druhu na světě. Tato revoluční alternativa k tradičním laboratorním modelům může výrazně pomoci v …
více »
Moderní technologie oživují informace skryté v historických exponátech. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dosáhli průlomových objevů díky analýze DNA z muzejních vzorků starých více než 150 let. Například určili, kam na evolučním stromu patří tajemný africký rod savců a přiřadili správná jména malým šplhavým myškám. Jejich výzkum potvrzuje …
více »
Společenstva střevních bakterií a hub u hybridních myší se výrazně neliší od společenstev jejich „rodičovských“ poddruhů, prokázali vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na divoké populaci myši domácí v tzv. hybridní zóně. Výzkum rozporuje některé dřívější studie, které naznačovaly, že správná funkce střevní mikrobioty zkřížených myší je narušená. Střevní …
více »
Výzkumníci úspěšně přenesli „gen dlouhověkosti“ z rypošů lysých do myší, což vedlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu i prodloužení života. Rypoš lysý je velmi ojedinělý hlodavec; svou socialitou připomíná společensky žijící hmyz, prakticky se jedná o „studenokrevného savce“, vzhledem ke své velikosti se dožívá velmi vysokého věku (dokonce se objevily …
více »
Podobný objev se dá přirovnat k nalezení hroudy zlata. Vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR díky genomickým analýzám odhalily u divoké myši z Tanzanie infekci vyvolanou hned dvěma liniemi viru mafiga. Tento nedávno objevený virus patří mezi mammarenaviry, z nichž některé se můžou přenášet ze zvířat na člověka – …
více »
Přesněji řečeno, tělesná teplota má představovat významný faktor ovlivňující délku života, a to i sama o sobě, bez souvislosti s intenzitou metabolismu. „Žít rychle a zemřít mladý“ – toto spojení má i čistě biologický význam, pokud ho vztáhneme na rychlost metabolismu. Někdy se uvádí, že skoro všem suchozemským savcům (člověk …
více »
Nová hypotéza vědců z Čínské akademie věd je dost překvapivá. Jejich studie, zveřejněná původně na preprintovém serveru BioRxiv, byla rychle převzata dál a o několik dní později publikována v časopise Journal of Genetics and Genomics. Popírá převládající teorii, která tvrdí, že proteinová sekvence hrotu (spike) viru omikron, která obsahuje několik …
více »
Modularita bakteriálních směsí umožnuje přidávat nebo odebírat bakteriální kmeny a sledovat, jaký mají vliv na ostatní bakterie i na fungování hostitele. O tom, že střevní mikroorganismy (takzvaný mikrobiom) mají vliv na lidské zdraví, už dnes nikdo nepochybuje. Teď se vědci snaží zjistit, jak tato společenství bakterií vznikají a jaký dopad …
více »
Sciencemag.cz
