Společenstva střevních bakterií a hub u hybridních myší se výrazně neliší od společenstev jejich „rodičovských“ poddruhů, prokázali vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na divoké populaci myši domácí v tzv. hybridní zóně. Výzkum rozporuje některé dřívější studie, které naznačovaly, že správná funkce střevní mikrobioty zkřížených myší je narušená. Střevní …
více »Vědci vložili myším geny rypošů, ty pak žily déle
Výzkumníci úspěšně přenesli „gen dlouhověkosti“ z rypošů lysých do myší, což vedlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu i prodloužení života. Rypoš lysý je velmi ojedinělý hlodavec; svou socialitou připomíná společensky žijící hmyz, prakticky se jedná o „studenokrevného savce“, vzhledem ke své velikosti se dožívá velmi vysokého věku (dokonce se objevily …
více »Nové metody pomohly odhalit infekci dvěma liniemi stejného viru u divoké myši
Podobný objev se dá přirovnat k nalezení hroudy zlata. Vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR díky genomickým analýzám odhalily u divoké myši z Tanzanie infekci vyvolanou hned dvěma liniemi viru mafiga. Tento nedávno objevený virus patří mezi mammarenaviry, z nichž některé se můžou přenášet ze zvířat na člověka – …
více »Chladný život je delší
Přesněji řečeno, tělesná teplota má představovat významný faktor ovlivňující délku života, a to i sama o sobě, bez souvislosti s intenzitou metabolismu. „Žít rychle a zemřít mladý“ – toto spojení má i čistě biologický význam, pokud ho vztáhneme na rychlost metabolismu. Někdy se uvádí, že skoro všem suchozemským savcům (člověk …
více »Mutace omikron mohla vzniknout u myší
Nová hypotéza vědců z Čínské akademie věd je dost překvapivá. Jejich studie, zveřejněná původně na preprintovém serveru BioRxiv, byla rychle převzata dál a o několik dní později publikována v časopise Journal of Genetics and Genomics. Popírá převládající teorii, která tvrdí, že proteinová sekvence hrotu (spike) viru omikron, která obsahuje několik …
více »Vědci umí kontrolovat složení střevních mikroorganismů u myší
Modularita bakteriálních směsí umožnuje přidávat nebo odebírat bakteriální kmeny a sledovat, jaký mají vliv na ostatní bakterie i na fungování hostitele. O tom, že střevní mikroorganismy (takzvaný mikrobiom) mají vliv na lidské zdraví, už dnes nikdo nepochybuje. Teď se vědci snaží zjistit, jak tato společenství bakterií vznikají a jaký dopad …
více »Proč je mozková mrtvice horší u starých
Jednou z buněčných drah vykazující nadměrnou aktivaci ve skupině starých myší byla tzv. interferonová signalizace. Tým vědců z Biotechnologického ústavu a Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR analyzoval a následně popsal na myším modelu změny způsobené mozkovou mrtvicí. Nové poznatky, které mohou přispět k léčbě ischemické mozkové příhody, včera publikoval …
více »Střevní mikrobiom ovlivňuje i chování myší
Absence mikrobiomu mění expresi genů kódujích proteiny podílející se na regulaci stresové odpovědi. Vědci z Fyziologického a Mikrobiologického ústavu AV ČR ukázali, že absence mikroorganismů u myší má za následek změnu chování v sociálním konfliktu a změny exprese genů regulujících stresovou odpověď při chronickém stresu. Slizniční povrchy i trávicí systém …
více »Porozumění meióze a reprodukční medicína
Objev funkce tří Aurora kináz v savčích oocytech a reprodukci. Vajíčka jsou pohlavní buňky, které se u žen tvoří ve vaječnících, a jsou nezbytná pro reprodukci. Vajíčka vznikají ze svých prekurzorů tzv. oocytů během procesu, který se nazývá meióza. Během meiózy dochází dvakráte k rozdělení chromozomů, přičemž relativně často je rozdělení chromozomů …
více »Myši a krysy vnímají utopené náklady
Utopené náklady představují koncept iracionálního (ekonomického) chování. Lidé v důsledku této preference mají sklon činit nesprávná rozhodnutí. Týká se to nejen čistě ekonomických voleb (neprodám akcie se ztrátou a raději počkám – na jejich další pokles); lidé např. mají tendenci dočíst knihu, i když je nebaví, když tomu již věnovali …
více »