Archiv článků: mysl

Už prostý fakt, že neumíme naprogramovat „gödelizaci“, by v nás měl vzbudit jisté pochyby, zda ji za všech okolností zvládneme my sami. Možnost trucovitě opakovat Gödelův argument posloužila mnoha lidem jako zbraň při prosazování názoru, že lidské myšlení zahrnuje určité prchavé a těžko pochopitelné prvky, které počítače nedokážou napodobit. Významným …

Současné systémy umělé inteligence nepracují s koncepcí toho, „co druhý ví“, respektive „co někdo jiný dokáže“, nebo alespoň tato kategorie nebývá do modelu zahrnuta explicitně. Představme si to třeba u herního softwaru, bez ohledu na to, zda využívá spíše umělou inteligenci nebo hrubou sílu. Šachový program nevolí tahy s ohledem …

Je vrozená třeba i víra v posmrtný život? Experimenty k prozkoumání vrozených intuic o povaze světa. Po tisíciletí filozofové debatovali o tom, zda se svět skládá z jedné, nebo dvou substancí. Zástupci „jedné substance“ se nazývají monisté a lze mezi ně zařadit řecké filozofy Hérakleita a Parmenida a novověké filozofy …

Sklon spatřovat mysl u počítače či auta se objevuje především tehdy, když odmítají poslouchat naše přání. Osamělost nás může přimět vidět mysl i u pouhých předmětů. Když postava Toma Hankse v Trosečníkovi zjistí, že je samotný na opuštěném ostrově, ve snaze o to vyrovnat se s osaměním se spřátelí s …

Současné digitální asistenty jsou reaktivní – nesnaží se vytvářet modely cizích myslí, předvídat záměry, nediví se, pokud lidé mění své preference. Nevědí, co uživatelé vědí, a co ne. Jinak řečeno, nemají teorii mysli. Děti získávají teorii mysli kolem 4 let – tehdy začnou vnímat ostatní jako vědomé tvory a dokáží …