Archiv článků: nanotechnologie

Neurony rostou na lešení z uhlíkových nanotrubiček

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Uhlíkové nanotrubičky by mohly fungovat jako substrát pro růst nervových tkání, přičemž by současně zvládly i roli modulátoru elektrické aktivity neuronů – mj. i proto, že nanotrubičky jsou dobře elektricky vodivé a adhezivní k řadě povrchů. Dokázaly by tedy zřejmě zajistit zesíťování/přenos vzruchů i mezi neurony, které se nedotýkají vlastními …

více »

Věta o chlupaté kouli – matematika i pro nanodrátky

Pokud bude koule pokryta chlupy a my se je budeme snažit sčesat tak, aby všechny ležely hladce na ploše, vždy zůstane nejméně jeden vlas trčet, nebo vznikne holé místo. Rok 1912 Luitzen Egbertus Jan Brouwer (1881-1966) Badatel v oboru vědy o materiálech Francesco Stellacci z Massachusettského technologického institutu v roce …

více »

Radioaktivní uran mohou vychytávat nanoroboti

Tělo robota fungujícího v podzemních vodách či jezerech tvoří tzv. metal organic framework. Výzkumnému týmu docenta Martina Pumery z projektu Pokročilí Funkční Nanoroboti vyšel na začátku října článek v American Chemical Society, zabývající se prekoncentraci radioaktivního uranu pomocí nanorobotů. Mikroroboti či nanoroboti se na rozdíl od současné technologie pohybují sami …

více »

Samoskládání buněčného skeletu lze ovlivnit elektrickými pulzy

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Nanosekundové pulzy mohou ovlivnit přímo proteiny… Vědci z Akademie věd ČR objevili zcela nový způsob, jak ovlivnit samoskládání nanoskopických stavebních bloků – proteinů – do struktur buněčného skeletu, a to pomocí velice krátkých a intenzivních elektrických pulzů. Pozoruhodné na tomto objevu je, že pulzy mohou zásadně ovlivnit nanoskopický tvar poskládané struktury …

více »

Nanodiamanty pomáhají rozkládat nervově paralytické látky

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Nebezpečné bojové chemické látky jako novičok nebo sarin by mohl několikanásobně účinněji rozložit nový nanokompozit. Na jeho vývoji se podíleli i vědci Akademie věd ČR, Štěpán Stehlík z Fyzikálního ústavu a Jiří Henych z Ústavu anorganické chemie, spolu s kolegy z dalších českých institucí i Uppsalské univerzity. Rychlé a účinné …

více »

Nejtenčí vrstva zlata

Ještě to není úplně 2D, nicméně se to už blíží. Zlato v podobě dvouvrstvé. Chimuové ve 14.-15. století v severních Peru prý dokázali vytepat zlato do tak tenkých plíšků, že takto vytvořené objekty létaly, stačilo na ně pouze dýchnout. Empirických dokladů pro toto tvrzení je ovšem pomálu, Chimuové byli poraženi …

více »

Nový materiál pro likvidaci radioaktivní zátěže v půdě

Nanotechnologie na bázi grafenu z ČR. Unikátnímu nanokompozitnímu materiálu na sorpci radionuklidů, který vzešel ze spolupráce firmy TOSEDA, s.r.o. (TOSEDA), pomohla na svět Technologická agentura ČR (TA ČR). Částkou přesahující 23 milionů korun podpořila projekt uznávaného týmu výzkumníků z Pardubic, kteří se dokázali prosadit i na zahraničních trzích. Spolupracují například …

více »

Nejmenší motor má podobu jediného iontu

Jediný iont vápníku dokáže zachycovat okolní teplo a ukládat tuto energii do své rotace. Vědci z Trinity College Dublin (vydala příslušnou tiskovou zprávu) a Johannes Gutenberg University v Mohuči představili ve Physical Review Letters koncept nanomotoru. Iont je použit proto, aby částici šlo snadno zachytit na místě pomocí elektrického pole …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close