Sciencemag.cz
Doporučujeme
Grafenové pásky (nanoribons) se dosud dařilo vytvářet především na kovových površích. Z hlediska elektrických vlastností samotného grafenu se ale může hodit postup, kdy (téměř) 1D grafen takto vznikne na polovodiči. Právě to se nyní podařilo výzkumníkům z Martin Luther University Halle-Wittenberg, University of Tennessee a Oak Ridge National Laboratory.
Grafenové nanoribony jsou tvořeny na šířku jen několika atomy uhlíku, mají šířku menší než 1 nm (poloměr samotného atomu uhlíku je asi 70 pm). Zpočátku byly vyráběny řezáním větších ploch, to bylo ale dost komplikované a výsledky měly daleko k dokonalosti. Další verzí byla syntéza na zlatu, což je jinak drahé, navíc ale pro praktické využití představuje překážku to, že zlato samo o sobě je dobrým elektrických vodičem. Přenést pásku ze zlata na jiný povrch bylo opět velmi obtížné, s rizikem poškození grafenu.
Nynější technika umožňuje vytvářet grafenové pásky na povrchu oxidu titaničitého. Ten se již kromě řady dalších aplikací (speciálně v nanotechnologiích jako fotokatalyzátor) sám již používá jako polovodič.
Rational synthesis of atomically precise graphene nanoribbons directly on metal oxide surfaces. Science (2020).
https://science.sciencemag.org/cgi/doi/10.1126/science.abb8880
Zdroj: Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg/Phys.org
