Archiv článků: nanotechnologie

Plášť kosmické lodě, povrch se speciálním nanovzorem, by prý umožňoval bez paliva dosahovat relativistických rychlostí. Princip optických pinzet, kdy „tlakem“ světelného paprsku manipulujeme s nějakou miniaturní částicí, je již celkem známý. Právě za související technologie byla v roce 2018 udělena i Nobelova cena za fyziku. Laserovým paprskem však dokážeme ovládat …

Nový koagulant připomíná chapadlo sasanky, má organické jádro a anorganický plášť. Z nanotechnologií si vědci vypůjčili metodu samosestavování. Američtí a čínští fyzici představili novou technologii získávání pitné vody. Vyrobili činidlo, které se chová podobně jako mořská sasanka a dokáže z odpadní vody jednoduše a levně odstranit široké spektrum nečistot. Stalo …

Na Kjótské univerzitě přišli s filtrem, který umožňuje skladování plynů nebo jejich oddělování; zajímavé na novém materiálu ovšem je, že jeho vlastnosti lze jednoduše přepínat změnou teploty. V důsledku toho dochází totiž ke změnám velikosti nanopórů. Není tak problém např. od sebe oddělit kyslík a argon při jedné teplotě, při …

V lithium iontové baterii by se jako materiál pro elektrodu vyplatil z hlediska energetické hustoty namísto grafitu křemík, taková elektroda by však neměla potřebnou mechanickou stabilitu a baterie by vydržela jen relativně málo nabíjecích cyklů. (Poznámka: křemík dokáže absorbovat více iontů lithia, zhruba 4 ionty lithia na 1 atom křemíku, …

Injekce nanočástic účinkuje jako technologie rozšířené reality – testováno tedy prozatím pouze na myších. Podle studie publikované v Cell pak myši dokázaly 10 týdnů vidět tvary v blízkém infračerveném světle, a to i během dne. Zobrazovaly se jim v očích v barvě odpovídající konkrétnímu designu nanočástic, v tomto případě v …

Co se stane, pokud molekuly proslulého fullerenu C60 (buckyballs, „kopací míč“) nasypeme na zvlněné vrstvy neméně známého grafenu? Grafen bude na místě zvlnění fungovat jako zip, takže molekuly fullerenu se seřadí pěkně za sebe, namísto toho, aby se na grafenovém povrchu rozptýlily náhodně. Vědci z Brown University (hlavní autor Kyung-Suk …

Metapovrch z VO2 funguje jako polarizátor, protože za určitých podmínek převádí lineární polarizaci na kruhovou. Na ojedinělém mezinárodním výzkumu se nedávno podíleli odborníci z týmu Příprava a charakterizace nanostruktur CEITEC VUT. Spolu s kolegy z USA a Hong Kongu zkoumali unikátní materiál VO2 a možnosti jeho využití při vytváření metapovrchů …

Enzym lze řídit pomocí rádiových vln. Stačí jej dostat do komplexu s magnetickými nanočásticemi, které se v důsledku záření zahřívají. Změna teploty pak může zrychlit příslušnou chemickou reakci, ve složitějším uspořádání ji také přepnout jiným směrem. Nárůst teploty nad určitou hranici enzym nevratně denaturuje. Experiment byl proveden na modelovém enzymu …

Běžné syntetické polymery se v určitých parametrech hedvábí nevyrovnají. Když ale k hedvábí přidáme uhlíkové nanotrubičky, mohli bychom tak získat materiál výhodně využitelný v medicíně i pro pružnou, snadno odbouratelnou elektroniku. Potíž s přírodním hedvábím spočívá v tom, že jde pouze vlákna. Na University of Pittsburgh se proto pokusili z …

Reaktor namísto urychlovače. Díky fluorescenci mají nanodiamanty obrovský potenciál využití v medicínských i technických aplikacích. Čeští vědci pod vedením Petra Cíglera z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Martina Hrubého z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR přišli s převratnou metodou umožňující snadno a levně produkovat ozářené nanodiamanty a …