Archiv článků: neurodegenerativní choroby

Účinnější léčbu Alzheimerovy choroby by mohl slibovat xenon

Většina léčebných postupů, které se dnes používají na ochranu před Alzheimerovou chorobou, se zaměřuje na amyloidní plaky a sešmodrchané proteiny tau, které se hromadí v mozku – ať už jako samotná příčina nemoci, nebo jako její průvodní jev. Nová studie navrhuje naprosto odlišný přístup: její autoři tvrdí, že inhalace xenonu …

více »

Předpověď agregace proteinů pomáhá při výzkumu neurodegenerativních onemocnění

Agregace proteinů je složitý biologický proces, který je spojen s různými devastujícími lidskými onemocněními, včetně Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci. Přesná předpověď náchylnosti proteinů k agregaci je zásadní pro vývoj účinných léčebných a preventivních opatření. Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu a Masarykovy univerzity (MU) ve spolupráci s IT4Innovations, které je …

více »

Krátké toxické RNA zabíjejí mozkové buňky a mohou umožnit vznik Alzheimerovy choroby

Nová studie Northwestern University ukazuje, že klíčovou roli u Alzheimerovy choroby může hrát dosud neuvažovaný mechanismus, interference RNA. Výzkumníci poprvé identifikovali krátké řetězce toxických RNA (sRNA), které přispívají k odumírání mozkových buněk a poškození DNA v mozku postiženém Alzheimerovou chorobou a/nebo ve stáří. Autoři studie uvádějí, že během stárnutí dochází …

více »

Účinnost hloubkové stimulace mozku u Parkinsoniků bude efektivnější

Parkinsonova nemoc, druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, postihuje stále rostoucí počet pacientů po celém světě. V rámci boje proti této nemoci přichází výzkumný tým pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity s novým přístupem pro zvýšení účinnosti hluboké mozkové stimulace. Jejich studie se zaměřuje na spojení mezi různými druhy mozkových oscilací …

více »

Domácí terapie Parkinsonovy choroby významně zlepšuje řečové schopnosti nemocných

Hlavní roli hraje malý přenosný stimulátor na bázi slabého stejnosměrného proudu. Neurovědci z CEITEC Masarykovy univerzity úspěšně testovali novou terapii, která kombinuje domácí stimulaci mozku s online logopedickou podporou. Tato inovativní metoda, využívající přenosný stimulátor a speciální logopedickou techniku, ukázala výrazné zlepšení řečových obtíží spojených s Parkinsonovou nemocí. Výzkumníci nyní …

více »

Vysoký dobrý cholesterol může překvapivě zvyšovat riziko demence

Hodně vysoká hladina HDL cholesterolu („dobrého“) je u starších lidí překvapivě spojena se zvýšeným rizikem vývoje demence. K tomu závěru dospěla alespoň studie provedená pod vedením vědců z australské Monash University. Tyto spíše extrémní hodnoty ovšem zřejmě nejsou výsledkem stravy, ale spíše odrážejí zásadnější poruchu metabolismu jako celku. Nová zjištění …

více »

Fenylbutyrát dokázal zvrátit Alzheimerovu nemoc, zatím u myší

Jak se chová voda u elektrod, nadějná látka proti Alzheimerově chorobě, kde vznikají organické látky z asteroidů… Několik perliček, krátkých zpráviček, ať se sníží objem textů „přetékajících“ do nového roku. Analýza polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) extrahovaných z asteroidu Ryugu a meteoritu Murchison ukázala, že některé PAU pravděpodobně vznikly v chladných …

více »

Poruchy mozku a řeči na vzestupu

V České republice nyní žije zhruba 200 tisíc pacientů s nějakým typem neurodegenerativního onemocnění a odhady pro rok 2050 počítají dokonce až s necelým půl milionem nemocných! Jedná se odhadem o 100 tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou, 30–50 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí a 5–10 tisíc pacientů s některou formou …

více »

Umělá inteligence může přispět k včasné diagnostice Alzheimerovy nemoci

21. září připadá na Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci, vůbec nejčastější formy demence. Přestože se v průběhu času vyvinul obraz toho, jak toto onemocnění postihuje mozek, ovlivňuje myšlení a mění „k nepoznání“ životy milionů lidí na celém světě, prognózy pro pacienty stále nejsou příliš nadějné a řada aspektů tohoto onemocnění je …

více »

Jak přimět nervové kmenové buňky v mozku, aby se dělily

Některé oblasti dospělého lidského mozku obsahují spící nervové kmenové buňky, které mohou být potenciálně reaktivovány a poté začnou vytvářet nové neurony. Přechod z klidového stavu do fáze dělení (proliferace) je však stále málo prozkoumaný. Tým vedený výzkumníky z univerzit v Ženevě (UNIGE) a Lausanne (UNIL) se nyní pokusil najít mechanismy, …

více »