Archiv článků: neurony

Malé genetické rozdíly mohou mít velké následky. Další studie se pokouší vysvětlit rozdíly mezi Homo sapiens a neandrtálci. Předpokládáme, že neandrtálci se Homo sapiens z hlediska kognitivních schopností nevyrovnali. Proč, když měli stejně velký nebo i větší mozek? Logicky protože měli „něco v mozku jinak“. Samozřejmě existují i opačné názory, …

Neandrtálci měli stejně velké nebo snad v průměru i o něco větší mozky než Homo sapiens, některé genetické rozdíly mezi oběma druhy mohly ale způsobovat odlišnou funkčnost mozků i jejich vývojové rozdíly. Vědci ze dvou Ústavů Maxe Plancka (v Drážďanech a Lipsku) nyní zjistili, že naše nervové kmenové buňky, z …

Kde v mozku „sídlí“ vědomí a nakolik má taková otázka vůbec smysl? Nová studie ukazuje na význam určitého typu nervových spojení. K takovému závěru alespoň dospěl výzkum, který vedl z Jun Kitazono z Tokijské univerzity. Vědci pochopitelně nedošli k nějakému finálnímu řešení, nicméně stanovili jakési minimální podmínky – neurologické koreláty …

I celkem složité chování může vycházet z jednoduchých pravidel/struktur, však známe buněčné automaty. Podobně i červ Pristionchus pacificus se s pouhými 302 neurony (pro srovnání: lide mají necelých 100 miliard neuronů) dokáže rozhodnout (samozřejmě stěží vědomě), jak nejlépe v daném případě kousnout. K takovému závěru došla alespoň studie, kterou vedl …

Člověk prospí třetinu svého života a dostatečně dlouhý a kvalitní spánek hraje významnou roli pro jeho psychický a fyzický stav. Na první jarní den 21. března připadá Mezinárodní den zdravého spánku, který upozorňuje na vliv spánku na naše zdraví. Více než 30 % populace, a to jak dospělých, tak dětí, je …

V amygdale je zřejmě nějak zakódován nejen typ odměny, její velikost a pravděpodobnost, že se jí podaří získat, ale také její hodnota. Julien Courtin, Andreas Lüthi a Yael Bitterman z Friedrich Miescher Institute for Biomedical Research a jejich kolegové identifikovali sled dějů, které se odehrávají v myším mozku. Šlo o …

Lidský mozek má řádově 100 miliard neuronů, které vytvářejí 100 bilionů propojení. Pochopení toho, jak tyto obvody přesně fungují a jak souvisejí s naším chováním, není zrovna triviální. Jako jednodušší a modelový organismus by mohla proto vědcům posloužit malá (1 cm v dospělosti) medúza Clytia hemisphaerica. Na Caltechu nyní vytvořili …

Antiferomagnetické součástky umí podobně jako neurony nejen informaci uložit, ale také spočítat, kolik zapisovacích pulzů do neuronu přišlo. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy úspěšně dokončili experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Výsledky výzkumu dnes zveřejnil prestižní …

Lidský mozek i síť galaxií patří nesporně „top“ struktury. Jedna je nejsložitější a druhá největší, alespoň z toho, co zatím známe. Samozřejmě se od sebe drobně liší v měřítku – prý asi o 27 řádů. Kvantitativní analýza obou těchto sítí dává ale obdobné výsledky z hlediska jejich úrovní složitosti a …

Transkraniální magnetická stimulace indukuje v mozku proudy, které zvyšují aktivitu neuronů pod cívkou. V nové neurologické studii brněnské neurovědkyně profesorky Ireny Rektorové a jejích kolegů Ľubomíry Novákové a Martina Gajdoše z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykova univerzita (MU) vědci zjistili, že kognitivní rychlost lze zvýšit manipulací aktivity hlavní kognitivní sítě pomocí …