Archiv článků: neutronové hvězdy

Astrofyzikové opakovaně narážejí na problém s určením konkrétní hodnoty Hubbleovy konstanty, která odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru. Jak se zde již opakovaně popisovalo, různé metody dávají odlišné výsledky. Ne sice fatálně různé, celkový kosmologický pohled na vesmír to nemění, ale je to prostě záhada a ukazuje to, že zde něčemu nerozumíme. …

Nebo snad mohou podobně fungovat částice temné hmoty? Hypotetické spojení hned několika bizarních dějů. S černými děrami je problém, respektive hned několik. Myslíme si, že snad nějak rozumíme vzniku černých děr z gravitačně zhroucených hvězd a obřím černým dírám v centrech galaxií. První problematickou kategorií jsou černé díry „střední“, tj. …

S pomocí rentgenové observatoře Chandra dokázali astronomové objevit nejmladší magnetar – tedy typ neutronové hvězdy s obrovským magnetickým polem. Zatímco magnetické pole Země má hodnotu asi 1 G, magnet na ledničce asi 100 G, zde jde o milion miliard Gaussů. (Takový magnet mezi Zemí a Měsícem by dokázal vymazat data …

Standardní sirény představují nový způsob měření vzdáleností ve vesmíru – jde o obdobu standardních svíček (cefeidy nebo supernovy typu Ia, u nichž předpokládáme, že známe jejich jasnost u zdroje, takže podle poklesu dokážeme určit vzdálenost). Nedaly by se použít i při určování/měření/počítání Hubbleovy konstanty? Jak známo, Hubbleova konstanta, která odpovídá …

V nitru neutronových hvězd se může vyskytovat leccos, možná ani neutrony za uvedených podmínek nejsou stabilní. Viz také: Skrývají neutronové hvězdy kvarkovou hmotu? Stále ale mluvíme o neutronové hvězdě a tyto podivnosti by se týkaly jen jádra. Nicméně podle jiné teorie by mohly existovat i přímo kvarkové hvězdy, kdy proces …

Respektive sílu silné síly, a to mezi stabilními a nestabilními částicemi. A jak to souvisí s neutronovými hvězdami? Laura Fabbietti a její kolegové z Technické univerzity v Mnichově se speciálně zabývali silnou interakcí mezi částicemi v experimentu ALICE (A Large Ion Collider Experiment) v CERNu. Jedním z cílů současné fyziky …

„Běžný“ rudý posuv je dán rozpínáním vesmíru nebo jiným vzdalováním pozorovaného objektu. Gravitační rudý posuv je důsledkem teorie relativity, efektů (deformací prostoru, času…) v silných gravitačních polích. Pomocí rentgenové observatoře Chandra nyní astronomové popsali tento jev u dvojice hvězd, které jsou od nás vzdálené asi 29 000 světelných let. Systém …

Lépe se vyznat v různých typech extrémních neutronových hvězd má umožnit studie z japonského RIKENu. Vědci pomocí rentgenového dalekohledu pozorovali nově objevený objekt Swift J1818.0-1607. Až dosud jsme pulzary produkující silné rentgenové záření dělily na dva typy: magnetary, kde rentgenové záření vyvolávají extrémně silná magnetická pole, a pulzary poháněné rotací …

Pokud dvě neutronové hvězdy splynou do černé díry, obvykle to zaznamenáme pouze v podobě gravitačních vln. „Pouze“ proto, že elektromagnetické záření (světlo) pohltí vznikající černí díra. Další výzkum ale naznačuje, že za určitých podmínek mohou mít gravitační vlny i svůj výrazný optický protějšek. Takový případ nastane, když mezi fúzujícími neutronovými …

V rámci projektu GRANDMA nebyl při pozorovací kampani nalezen optický protějšek gravitační vlny. Gravitační vlny vznikají při pohybu urychlovaných těles, tedy i při chůzi, když jedete autem, nebo když Země obíhá kolem Slunce. Astronomové používají detekované gravitační vlny ke studiu jejich zdrojů. Za vznikem většiny zachycených gravitačních vln byla pravděpodobně …