Vnitřní struktura neutronových hvězd je pro naše pozorování prozatím nepřístupná. Neznáme žádnou „stavovou rovnici“, která by neutronové hvězdy popisovala, respektive máme různé modely. Dokonce i poloměr neutronové hvězdy je velmi obtížné změřit, takže i takový obecný parametr, jako je (celková, průměrná) hustota materiálu, spíše jen hrubě odhadujeme. Carolyn Raithel a …
více »Těžké prvky se vesmírem šíří ve vlnách z výbuchů supernov
Jak se radioaktivní prvky dostávají a dostávaly na Zem? Výsledky výzkumu by mohly poskytnout také informace o obyvatelnosti exoplanet. V první řadě, těžkými (těžšími) prvky se v astronomii často myslí vše mimo vodík a helium. V tomto případě ne, zde to prostě znamená prvky vznikající v již extrémních podmínkách, tedy …
více »Jak detekovat primordiální černé díry? Možná pomocí neutronových hvězd
Zatím známe 1 nebo 2 typy černých děr. Pozůstatky hvězd a pak obří černé díry uprostřed galaxií. Ono „nebo“ znamená, že si nejsme jisti, zda mezi oběma typy existuje plynulý přechod a jestli ty obří černé díry jsou také původně zhroucené hvězdy, akorát mezitím vyrostlé (druhou možností je, že vznikaly …
více »Struktura neutronových hvězd má připomínat pralinky
Všechny neutronové hvězdy mají být stejně velké bez ohledu na svou hmotnost. Vnitřek neutronové hvězdy nám sice není v principu nepřístupný jako v případě černé díry, dosud však v tomto ohledu nevíme jistě skoro nic. Musíme se spolehnout jen na modely a simulace. Ono ani není divu: když hmotnost jednoho …
více »Jak rychle černá díra roztrhá neutronovou hvězdu? Za méně než 2 sekundy
Gravitační vlny byly poprvé detekovány v roce 2015 a velmi rychle poté získali vědci z observatoře LIGO za své výsledky i Nobelovu cenu. Od té doby se podařilo zachytit 90 signálů tohoto typu, vždy z interakce dvou černých děr nebo neutronových hvězd – nebo jejich kombinace. Fúzi černé díry a …
více »Objevili dosud nejtěžší známou neutronovou hvězdu
Neutronová hvězda rotující 707krát za sekundu (tedy jedna z vůbec nejrychlejších) roztrhala druhou hvězdu z páru a pohltila téměř veškerou její hmotu. Vznikla tak největší dosud známá neutronová hvězda o hmotnost 2,35 hmotnosti Slunce. Jen o trochu víc a objekt by se zřejmě už zhroutil do černé díry. Pulsar PSR …
více »Nejsilnější známé magnetické pole ve vesmíru má intenzitu 1,6 miliard Tesla
Tým astronomů využívající čínský rentgenový dalekohled Insight-HXMT provedl přímé měření nejsilnějšího magnetického pole ve známém vesmíru. Toto pole má magnetar, který aktuálně trhá a pohlcuje druhou hvězdu z příslušného páru. Magnetary představují speciální typ neutronových hvězd. Kde se berou jejich obří magnetická pole, to vlastně přesně nevíme. Jedna z teorií …
více »Opavští fyzikové měří „obezitu“ neutronových hvězd. Navazují na výzkum legendárního Kipa Thorna
Opavští fyzikové se kromě černých a červích děr věnují výzkumu i dalších mimořádně kompaktních objektů ve vesmíru. Jedním z nich jsou neutronové hvězdy – mimořádně husté pozůstatky po vzplanutích supernov, které jsou tvořeny velmi hustou látkou složenou převážně z neutronů. V nedávné vědecké práci se zaměřili na poměrně nově zkoumanou …
více »Prozkoumali 800 pulsarů, exoplanety má asi jen jediný
Pulsar je neutronová hvězda, takže logicky se zde planetám moc dařit nebude. Přesto první objev exoplanety z r. 1992 se uskutečnil právě u pulsaru PSR B1257+12, vzdáleného od Slunce asi 2 300 světelných let. Postupně byly v tomto systému objeveny hned 3 planety. Nyní vědci z University of Manchester (první …
více »Zdrojem antihmoty mohou být i pulsary
Na Zemi dopadá relativně velké množství pozitronů. Pokud předpokládáme, že ve vesmíru, nebo alespoň v naší části vesmíru, antihmota vzniká pouze radioaktivním rozpadem některých jader a tvorbou párů částice-antičástice z energie, pak je přicházející antihmoty víc, než by mělo. Alespoň tedy podle některých odhadů/modelů. Spektrometr na Mezinárodní kosmické stanici (Alpha …
více »