Archiv článků: optika

Jak dlouho trvá fotoefekt

Zdá se vám to jako nesmyslná otázka? Pak se vaše uvažování ubírá nesprávným směrem, protože odpověď na ní přináší do fyziky řadu zcela nových poznatků. Fotoefekt trvá 45 attosekund (miliontin biliontiny sekundy), to je 10 na −18 sekund. Dosud nejpřesnější údaj o délce trvání emise elektronu vyvolané světlem nedávno přinesl …

více »

Unikátní detektor kvantových vlastností světla

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Metoda neprovádí měření stavů světla na jednotlivých kopiích, ale využívá kolektivních vlastností jejich párů. Týmu vědců z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se podařilo zkonstruovat speciální detektor, který jako první na světě dokáže měřit důležité kvantové vlastnosti stavů světla bez jich porušení. Výsledky tohoto unikátního experimentu otevírají …

více »

Neklasické záření a kvantové technologie

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Detekce kvantových vlastností světla z obrovských iontových krystalů. Společnému týmu Centra excelence Grantové Agentury ČR, který tvoří vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně, se jako prvnímu na světě podařilo detekovat kvantové vlastnosti světla pocházejícího z velkého počtu jednoatomových …

více »

Neuronové sítě excelovaly při návrhu nanočástic

Fyzikové z MITu se pokusili vytrénovat neuronové sítě k práci s fyzikálními systémy. Umělá inteligence se měla naučit, jak ze struktury nanočástice vyplývají její optické vlastnosti, a pak inverzně pro požadované vlastnosti/aplikace navrhnout nanočástici. Práce má sice vztah např. k vývoji displejů nebo maskovacích systémů (metamateriály/neviditelnost), ale jejím cílem bylo …

více »

Fázový optický senzorický systém pro ochranu sítí

Optické vlákno lze použít nejen pro přenos dat, ale také k detekci akustických/mechanických vibrací. Sdružení CESNET uspělo na mezinárodní konferenci SPIE Photonics Europe 2018, která se konala od 23. do 27. dubna ve francouzském Štrasburku. Na výstavě Innovation Village Exhibition, která byla součástí konference, získalo druhé místo v kategorii multilaterálních …

více »

Grafen i pro metačočky

Metačočky, tedy metamateriály fungující jako čočka, nabízejí nové možnosti miniaturizace i speciální optické vlastnosti. Vědci z University of Birmingham a dvou jihokorejských výzkumných institucí (Institute for Basic Science a Korea Advanced Institute of Science and Technology) oznámili nový typ metačočky, který je vyroben z grafenu a propíchaného zlatého povrchu. Zlato …

více »

Litografie kombinovaná s DNA vytváří metamateriály

Zlato se jako základ opticky aktivních struktur uplatňuje standardně, jaký smysl má ale v matemateriálech DNA? Výzkumníci z Northwestern University ji využili pro přesné sestavení výsledného vzoru ve 2D i 3D. Kousky DNA se díky známé komplementaritě skládají do předem definovaných struktur. K DNA jsou v tomto případě navázány nanočástice …

více »

Kov místo skla: Jak efektivně kódovat data do paprsku

Výzkumníci z ETH v Curychu přišli s novým typem modulátoru, který převádí elektrické signály nesoucí data na informaci zakódovanou do světelného paprsku. Hlavní inovací podle vědců je, že aktivní část převodního prvku je vyrobena z kovu namísto skla. Nový modulátor má být díky tomu rychlejší, menší i levnější. Menší přitom …

více »

CESNET a GÉANT představují optický kanál o kapacitě 300 Gb/s

CESNET při historicky prvním uplatnění platformy Waveserver Ai od firmy Ciena ve výzkumné a vzdělávací komunitě propojil vysokokapacitní routery sítě GÉANT pomocí optického kanálu s přenosovou rychlostí 300 Gb/s na jediné vlnové délce. Propojení bylo realizováno jako cizí vlnová délka (Alien Wavelength) přes 530 km sítě CESNET mezi uzly Praha a Vídeň, nasvícené …

více »

Minimální průhlednost zrcadel

Matematici Alexander Plakhov a Vera Roshchina v roce 2011 dokázali, že zrcadla nemohou zahalovat předmět za sebou zcela – v tom smyslu, že samotné zrcadlo, jak víme u vody i skla, bývá i částečně průhledné. Nyní se stejní autoři v článku v Proceedings of The Royal Society A k tématu …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close