Nová forma hmoty kombinující fotony a excitony (Photon Bound Exciton) není zajímavá jen z hlediska čisté fyziky, ale slibuje i řadu aplikací. Výsledky výzkumu vedeného Simone De Liberato z University of Southampton byly publikovány v Nature Physics. Stejně elektricky nabité částice se normálně odpuzují, nicméně tuto elektrostatickou sílu lze překonat. …
více »Mohou se fotony chovat jako elektrony?
Prototypy optických počítačů i některých typů kvantových počítačů využívají jako základní jednotku pro reprezentaci informace namísto elektronů fotony. Problém je, že s fotony, které nemají elektrický náboj, je mnohem složitější manipulovat. Proto se optické technologie v praxi dnes používají ke komunikaci, nikoliv na úrovni samotných procesorů nebo pamětí. Optické počítače …
více »Temné excitony v uhlíkových nanotrubičkách
Uhlíkové nanotrubičky existují v řadě rozměrů, s průměry nad zhruba nanometr a po délky až v mikrometrech. Jak samotné, tak zejména po úpravě různými dopanty mohou uhlíkové nanotrubičky fungovat jako emitory fotonů, a to včetně jednofotonových vysílačů, které se dají využívat třeba v technologiích kvantové komunikace. V uhlíkových nanotrubičkách se …
více »Sestrojili prototyp kvantového radaru, jak to vůbec funguje?
Systém využívající kvantové provázanosti (zapletení) částic pro detekci objektů v řadě ohledů předčí klasický radar. Funkční prototyp nyní představili na Rakouském ústavu pro vědu a technologie, přičemž se jedná o verzi využívající tzv. kvantové iluminace. V češtině na téma kvantového radaru byla bohužel publikována řada nesmyslů. Články celou metodu obvykle …
více »Rekord: Provázaný stav atomu a fotonu přenesli optickým vláknem na 20 km
V rámci kvantové komunikace/kryptografie informaci obvykle nesou fotony. Přepravit provázaný (entanglement) stav jiných částic je samozřejmě mnohem náročnější. Proto ani nový rekord není na pohled zvlášť oslnivý – 20 km, a to ještě v optickém vlákně, nikoliv vzduchem. Je ale třeba si uvědomit, že vědci z mnichovské a Ludwig Maximilian …
více »Jak v nanoměřítku vytvářet gradienty teploty – pomocí plazmonů
Dvě dotýkající se zlaté tyčky mohou být různě teplé, a to stabilně. Na první pohled to nedává příliš smysl. V nanoměřítku jsou věci tak blízko sebe, že když zkusíme zahřát jednu, energie se rozptýlí i do nejbližšího okolí, navíc budeme mít problém energii tak přesně vůbec zacílit. Přesto ale nějaké …
více »Chirální světlo snadno odliší zrcadlové molekuly
Dvě chirální (zrcadlově vůči sobě otočené, levo- či pravotočivé) molekuly se od sebe liší právě jen tím, jak interagují se světlem – a také s jinými opticky aktivními látkami. Z hlediska biochemie a působení v živých organismech je pochopitelně zásadní, o jakou z obou forem se jedná (opačný optický izomer, …
více »Elektronová vs. iontová litografie při výrobě antén
Spektroskopii energiových ztrát elektronů a v transmisním elektronovém mikroskopu se na CEITEC VUT věnuje už čtvrtým rokem Michal Horák z výzkumné skupiny Příprava a charakterizace nanostruktur. Nedávno také s kolegy dokončil projekt Grantové agentury ČR, v rámci něhož zkoumali a mapovali plazmonové rezonance v plazmonických nanoanténách s využitím Babinetova principu. …
více »Foto-Hallův jev umožňuje stanovit klíčové parametry polovodiče
V roce 1879 si Edwin Hall povšiml jevu, který nese od té doby jeho jméno. Magnetické pole vertikálně stojícího magnetu mění ve vodivé destičce směr proudu, který se následně vychyluje. Ve směru kolmém na původní tok tak vzniká další napětí (protékající nosiče náboje jsou posunuty jedním směrem). Hallův jev byl …
více »Neuronová síť z chytrého skla poznává obrazy
Nová technologie umělého vidění: základem jsou nanofotonické neuronové prvky zhotovené pouze ze skla a vzduchových bublin. Zařízení dokáže rozpoznávat různé druhy obrazu a nevyžaduje externí zdroj energie. Uplatnit by se mohlo například v oblasti bezpečnostních technologií při rozpoznávání obličejů. Umělé neuronové sítě (ANN) patří mezi výpočetní modely používané v umělé …
více »