Archiv článků: perovskit

Chemici poprvé nalezli způsob, jak vytvořit a stabilizovat extrémně vzácnou formu zlata, zlatnaté ionty Au2+. Materiál stabilizující tyto ionty je halidový perovskit (typ sloučenin známý dnes hlavně ze solárních článků). Zlato se v přírodě nejčastěji vyskytuje jako ryzí kov, co do známosti/rozšíření následují sloučeniny zlatité a zlatné (ty už jsou …

Ve fotovoltaickém článku vznikají pohlcením světelné energie nosiče náboje, které pak vytvářejí samotný elektrický proud. Pro usnadnění tohoto procesu obsahuje většina solárních článků heteropřechod, který poskytuje podmínky k efektivnímu vedení opačných nábojů na různé konce materiálu. Křemíkové solární články vytvářejí heteropřechod dopováním každé strany zařízení typicky pomocí prvků z III. …

Fosforenová nanovlákna (PNR, Phosphorene Nanoribbons), tedy málem 1D forma fosforu, byla poprvé připravena v roce 2019. Od té doby prý už stovky teoretických studií předpověděly, jak by jejich vlastnosti mohly vylepšit nejrůznější zařízení, včetně baterií, biomedicínských senzorů a kvantových počítačů. Žádná z těchto očekávaných vlastností však dosud nebyla prokázána ve …

Hybridní organicko-anorganické perovskity („základní“ perovskit je oxid vápenato-titaničitý CaTiO3) již dosáhly na fotovoltaickou účinnost přes 25 % (proud vygenerovaný solárním článkem vs. přijatá energie). Převládá názor, že organické molekuly v materiálu mají zásadní význam pro dosažení vyššího výkonu, protože potlačují rekombinaci nosičů elektrického náboje způsobovanou defekty. Při rekombinaci část nosičů …

Výsledek měření by se měl brát za berou minci pouze tehdy, podaří-li se jej zopakovat, někdy je to celé ale celkem komplikovaná záležitost. Již v 90. letech bylo oznámeno, že rutheničitan strontnatý Sr2RuO4 (nebo molekulu lépe označit za podvojný oxid?) představuje nekonvenční supravodič. Výjimečný po všech stránkách, mělo jít např. …

Vědci zkonstruovali elektronové vlnovody, které se klikatí. Na rozdíl od toku elektronů přímým drátem se v tomto 1D materiálu objevuje nezvyklé chování, popisované tak, jako by se od sebe oddělil elektrickým náboj a spin elektronů a ty tekly každý zvlášť (dejme tomu to druhé je něco jako proud magnonů). Megan …

Titaničitan strontnatý SrTiO3 se používá např. v optických technologiích, je jedním z perovskitů, obdobou nejběžnějšího CaTiO3. Vědci nyní dokázali strukturu krystalu SrTiO3 změnit pouhým dotekem zlata a jak uvádějí, stejně by měly fungovat i další ušlechtilé kovy. Tato interakce vytvoří mezi krystalem (polovodičem) a kovem (vodičem) tzv. Schottkyho křižovatku. Do …

Organicko-anorganický perovskit s ionty PbI3–. Vědci z Centra pokročilé fotovoltaiky na Katedře elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvíjí vysoce účinné solární články na bázi hybridních organicko-anorganických perovskitů. Nyní se jim podařilo dosáhnout účinnosti 19,1 %. O tom, zda se organicko-anorganické perovskity stanou technologií zítřka pro získávání levné elektřiny ze slunečního záření …

Novým nadějným kandidátem supravodivost za vyšších teplot by se mohly stát kombinované oxidy niklu, respektive nikláty. Určitými vlastnostmi se blíží oxidům mědi, současně se ale i výrazně odlišují. Podle vědců ze SLAC National Accelerator Laboratory a Stanford University, kteří jsou autory studie, totiž oxidy niklu nevykazují typ magnetismu, který se …