V roku 2023 sa výskum v oddelení optoelektronických meracích metód Ústavu merania SAV, v.v.i. (ÚM SAV, v. v. i. ) orientoval na rozvoj a aplikáciu digitálnych zobrazovacích metód. V spolupráci biológov a fyzikov sa podarilo dosiahnuť významné výsledky aplikovaním pokročilých digitálnych metód zobrazovania na analýzu paleontologického nálezu jedného z najbazálnejších …
více »Výskyt afrických plazov v Indii potvrdzuje, že tieto územia kedysi patrili k sebe
Plaza typického pre Afriku a Madagaskar našli vedci v Indii. O pravekej minulosti Indie sa vie stále pomerne málo a históriu tohto subkontinentu pomáha odhaľovať i paleontológ a evolučný biológ z Univerzity Komenského v Bratislave Andrej Čerňanský. V spolupráci s indickými kolegami mu v súčasnej dobe vyšla práca v časopise …
více »Odhození ocasu ještěrkám zvýší šanci na přežití jen o 5 %
Jaro bývá pro samice ještěrek kritické, více podléhají predátorům. Ze života ještěrek by se mohl jmenovat výzkum Natálie Martínkové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Naposledy zkoumala, jak predátoři ovlivňují přežívání samců a samiček ještěrek. Překvapivě se ukázalo, že ač jsou samci výrazně zbarvení a během jara se mnohem více …
více »Jedy hadů i savců pocházejí z proteinu slin
Někteří hadi, ještěři, ba i savci při kousnutí vylučují do rány oběti jed. Poslední společný předek všech těchto živočichů žil někdy před 300 miliony lety. Podle nového výzkumu mají ale všechny jedy společný původ, vznikly z bílkoviny obsažené ve slinách. Vědci z Okinawa Institute of Science and Technology a Australian …
více »Hadi málem nepřežili křídové vymírání
Všechny druhy v současnosti žijících hadů se vyvinuly z několika málo druhů, které přežily vymírání na konci křídy. Jinak řečeno, nechybělo mnoho, a hadi by tehdy vymřeli podobně jako (neptačí) dinosauři. Nová rekonstrukce evoluce hadů je založena jak na fosilních nálezech, tak i na genetické analýze současných hadů. Dnes jich …
více »Vědce popletl podivný ještěr, o nejmenšího dinosaura nešlo
Minulý rok vyšla v prestížnom vedeckom časopise Nature publikácia s nevídaným objavom. Išlo o najmenšieho dinosaura s veľkosťou kolibríka, ktorého dĺžka lebky bola len 17 mm. Vedci vrátane paleontológa z Univerzity Komenského v Bratislave Andreja Čerňanského teraz tento objav vyvracajú v časopise Current Biology. Nález pochádza z kriedového jantáru zo …
více »Nejdelší slepýš
Vedci opísali nový poddruh jaštera z Blízkeho východu. Unikátne slepúchovce si ľudia v oblastiach ich výskytu mýlia s hadmi a nezmyselne ich zabíjajú. Majú pritom viaceré znaky, ktoré ich od hadov jasne odlišujú. Medzinárodná skupina vedcov na čele so zoológom Danielom Jablonskim z Univerzity Komenského v Bratislave publikovala začiatkom apríla …
více »Krvetvorba se do kostí přesunula až v permu
Rozhodli sa nadobro skoncovať so životom vo vode a za svoje nové prostredie si zvolili súš. Obojživelníky, ktoré pred 340 miliónmi rokov podstúpili túto radikálnu zmenu, čakalo niekoľko nevyhnutných anatomických transformácií. Okrem zmeny rybích plutiev na končatiny štvornožcov či zmien orgánov umožňujúcich dýchanie bola významnou adaptáciou tvorba krvných buniek, ktoré …
více »Jednou musí vyrůst (téměř) každý – i plazi
Až donedávna panovala mezi laiky i mezi vědci představa, že plazi se od ostatních obratlovců odlišují (kromě jiných specifik) jednou unikátní vlastností – celoživotním růstem těla. Jak ukázal nový výzkum týmu českých vědců vedený odborníky z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK, není tato představa zcela nepodložená, nicméně ani zdaleka se …
více »Proč ptáci nemají zuby
Vlk má velké zuby, babička menší a orel vůbec žádné. Přitom předkové ptáků, dinosauři, ale ještě i nejstarší ptáci, byli ozubení. Proč o zuby přišli? Výkladů dosud existovalo několik. Bezzubý zobák může mít lepší aerodynamické vlastnosti, první ptáci mohli být specializováni na konzumaci červů. Tzu-Ruei Yang a Martin Sander z …
více »