Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný. Habry v Lanžhotě na Břeclavsku předloni a pak i loni rašily rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1951. Letos se proti loňsku o tři dny opozdily, vyrašily 10. března, ale proti předloňsku jsou o týden napřed. V posledních …
více »Teplé zimy poskytují novou příležitost lučním rostlinám
Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali, jak vytrvalé luční rostliny ve střední Evropě využívají teplé zimy posledních let. Zjistili, že více druhů lučních rostlin zůstává během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy, ale mají jiné vlastnosti než listy letní a díky tomu jsou dostatečně odolné vůči mrazům, které se …
více »Nová aplikace předpovídající přívalové povodně
Systém předpovědi nebezpečí vzniku přívalových povodní vyvíjí vědci z Fakulty aplikované informatiky (FAI) a Fakulty logistiky a krizového řízení (FLKŘ) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Jedná se o aplikaci s názvem FLAPRIS, která umožní významné zpřesnění předpovědi. Vědci během vývoje a programování systému využili také umělou inteligenci. „Aplikace bude umět …
více »Nový extrém denního úhrnu srážek v Česku ze 14. září 2024
V průběhu zářijových povodní byl v Jeseníkách na stanici Loučná nad Desnou, Švýcárna naměřen 14. září 2024 denní úhrn srážek 385,6 mm. Jde o nový nejvyšší naměřený denní úhrn srážek na našem území. Stanice na Švýcárně je provozována Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti od 1. října 2020 v nadmořské …
více »Jak staré civilizace bojovaly s vedrem
Poslední léta se značně trápíme vedrem. Drtivá většina z čtenářů Sciencemagu ovšem žije v mírném pásu. Starověké (a další) civilizace ze subtropů na tom byly ještě mnohem hůře. Často se nešlo chladit vodou, protože do domů nebyla zavedena. Nepřekvapivě scházela klimatizace. Jaké techniky/technologie se zde volily, aby se v takovém …
více »Silné zimní blesky spustily dlouhotrvající hvízdání v okolí Země
Finská polární observatoř Kannuslehto zachytila před sedmi lety zvláštní druh rádiových vln na slyšitelných kmitočtech – řady hvízdavých sestupných tónů, které se objevovaly po celou noc až do rána. Takové jevy vznikají šířením rádiových impulzů od blesků plazmatickým prostředím v blízkém vesmírném okolí Země. Dosud ale nikdo neprozkoumal vlastnosti zdrojových …
více »Pokročilá teorie informace odhaluje příčiny extrémních jevů (nejen) v počasí
Výkyvy počasí, epileptické záchvaty, geomagnetické bouře nebo krachy na finančních trzích zajímají vědce po celém světě. Popisují mechanismy vzniku těchto extrémních událostí a navrhují metody včasného varování. Vědci z Ústavu informatiky AV ČR v nové studii představili metodu detekce kauzality pro data s extrémními hodnotami, která odhaluje třeba příčinu jarních …
více »Prvomájový polibek pod rozkvetlou třešní? Letos to ani výprava do hor nezachrání
Na rozdíl od předchozích tří let nezvládneme letos prvomájový polibek pod rozkvetlou třešní v nížinách ani ve středních polohách. Vzhledem k tomu, že letošní nástup jara začal s 5týdenním předstihem a jeho průběh byl velmi „aprílový“, třešně v nížinách a středních polohách rozkvetly s výrazným předstihem. Později došlo k výraznému ochlazení, vývoj vegetace se trochu …
více »Riziko šíření požáru při pálení čarodějnic bude až extrémní
Riziko šíření požárů při pálení čarodějnic bude v úterý v některých částech republiky až extrémní, varují odborníci, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko. Jedná se o jihozápadní Moravu, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu …
více »Velikonoční písečný prach ze Sahary pohledem dálkového průzkumu i pozemního měření
Letošní velikonoční svátky byly doprovázeny nejen nadprůměrně vysokými teplotami, ale i přechodem částic ze Sahary, které zasáhly většinu území pevninské Evropy včetně České republiky. Písečný prach ze Sahary bylo možné mapovat jak prostředky dálkového průzkumu atmosféry (ceilometry, družicové snímky), tak z dat pozemní sítě imisního monitoringu napříč republikou. Koncentrace částic …
více »