Germanen (germanene), ač materiál analogický grafenu, známe prozatím jen málo. Jak se zdá, látka je v tomto případě totiž stabilní pouze ve vakuu. Justin Ye z univerzity v Groningenu se svými kolegy teprve nyní dokázal vodivost germanenu alespoň nějak změřit. Podle studie publikované v Nano Letters je germanen izolátor, ale …
více »Modrý fosfor
Fosfor, to jsou úplné omalovánky. Ze školy si pamatujeme jistě alespoň modifikaci bílou a červenou, kromě toho ale existuje i fosfor fialový, černý a světle červený. Černý fosfor nachází i využití jako polovodič, jeho 2D forma zvaná fosforen představuje zajímavou alternativu ke grafenu. A teď přichází na řadu ještě fosfor …
více »Jak odstranit defekty na rozhraní kovu a polovodiče
Drobné defekty v polovodičích zvyšují energetickou náročnost zařízení (odpor, zahřívání). Nový postup nabízí díky slabým interakcím (van der Waalsovým silám) vylepšení parametrů. Vědci z University of California v Los Angeles popisují v Nature svou novinku následujícím způsobem. Při standardním uspořádání polovodiče mezi dvěma kovovými elektrodami vznikají na úrovni atomů vady …
více »Otáčivá 2D elektronika
Twistrony: Unikátní vlastnosti 2D materiálů se ještě zvýrazňují, pokud na sebe přesně umístíme několik plochých vrstev. A pokud těmito vrstvami začneme navíc vůči sobě otáčet… Vědci v Columbia University nyní v Science nenavrhují pouze samotnou technologii výroby materiálů na míru, ale přímo „twistronickou elektroniku“ – tj. posouvání a otáčení vrstev …
více »Grafen lze ovládat pomocí tlaku
Grafen má výjimečné vlastnosti, pro některé z aplikací je však nevýhodou malá šířka zakázaného pásu. Jak postupovat, potřebujeme-li polovodič? Pokusy grafen dotovat jinými prvky nás často zase připraví o jeho unikátní vlastnosti. Matthew Yankowitz a jeho kolegové z Columbia University tvrdí, že jednou z možností je změna tlaku. Grafen vložili …
více »Jemnější ladění 2D materiálů
Na Pennsylvania State University se soustředili na problém, že připravené 2D materiály často nemají očekávané vlastnosti. Týká se to nejčastější průmyslově používané metody, tedy desublimace z plynu na podkladový substrát (chemical vapor deposition, CVD). Naproti tomu postupné odlupování vrstviček sice vede ke vzniku vysoce kvalitních materiálů, ostatně právě tak byl …
více »První 2D polovodič ze superatomů
Jako superatomy („falešné prvky“) označujeme atomové clustery, které vykazují určité vlastnosti jiných atomů – např. elektrochemické nebo magnetické. Cluster 13 atomů hliníku se chová z pohledu vlastností svých valenčních elektronů jako jód, 14 atomů hliníku zase odpovídá kovům alkalických zemin. Superatomy by mohly podstatně rozšířit i paletu 2D materiálů a …
více »Grafenové nitě z trouby
Na University of Califonia v Los Angeles přišli s novou metodou výroby grafenových vláken, tj. nití širokých pouze několik atomů. Tato vlákna se podobně jako samotný 2D grafen dále chovají jako polovodiče, tj. dají se použít jako prvky logických obvodů. Až dosud se grafenové drátky vyráběly např. trháním uhlíkových nanotrubiček. …
více »Kamera s grafenem a kvantovými tečkami
Začlenění dalších polovodičů, např. právě grafenu, do CMOS technologií, představuje problém kvůli nesouladu mřížkových parametrů. Španělští fyzici a technologové vyrobili kameru, která obsahuje grafen zpracovaný běžnými průmyslovými technologiemi. Kamera je citlivá na daleko širší spektrum světelného záření než dosavadní komerční zařízení a současně dává vyšší signál. Nový postup může být …
více »Příběh modré LEDky
Královská švédská akademie věd oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku 2014 získali tři japonští vědci Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Šudži Nakamura za vývoj modrých světelných diod na bázi GaN (nitridu gallia) umožňujících vytvoření nového ekologického světelného zdroje. Letos tedy byla Nobelova cena udělena za objev, jehož výsledky každý den …
více »