Archiv článků: polovodiče

Lasery a diody LED i z jednoduchých polovodičů

U diod LED i laserů se využívá jev zvaný superinjekce (superinjection). Generování světla (nebo alespoň dostatečně intenzivního světla) je podporováno tím, že v materiálu dochází k intenzivní rekombinaci elektronů a děr. Jak se dosud předpokládalo, v samotných polovodičích nic takového možné není, protože se zde nikdy nevyskytují v dostatečně vysoké …

více »

Dioda z excitonů: složité klastry děr a elektronů

Na Vídeňské technické univerzitě přišli s možným využitím podivných částic, tzv. excitonů, které mohou vznikat v tenkých vrstvách sloučenin wolframu. Excitony jsou obecně obdobou atomů, kdy vázaný stav vytváří elektron a kladně nabitá díra. Vyskytují se např. v polovodičích; trochu podobné „divné atomy“ představují kvantové tečky. Ve Vídni nyní připravili …

více »

Čistý grafen vykazuje silnou fotoodezvu

Čistý grafen může měnit světlo na elektrický proud velmi dobře, aniž by bylo potřeba dopování a p-n přechod. Američtí vědci zjistili, že dokonale čistý grafen dokáže produkovat silný fotoelektrický proud, pokud má vzorek speciální tvar. Jde o pozoruhodné zjištění, proud se totiž objevuje v neutrálním grafenu, kde by se vyskytovat …

více »

Poprvé změřena vodivost germanenu

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Germanen (germanene), ač materiál analogický grafenu, známe prozatím jen málo. Jak se zdá, látka je v tomto případě totiž stabilní pouze ve vakuu. Justin Ye z univerzity v Groningenu se svými kolegy teprve nyní dokázal vodivost germanenu alespoň nějak změřit. Podle studie publikované v Nano Letters je germanen izolátor, ale …

více »

Modrý fosfor

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Fosfor, to jsou úplné omalovánky. Ze školy si pamatujeme jistě alespoň modifikaci bílou a červenou, kromě toho ale existuje i fosfor fialový, černý a světle červený. Černý fosfor nachází i využití jako polovodič, jeho 2D forma zvaná fosforen představuje zajímavou alternativu ke grafenu. A teď přichází na řadu ještě fosfor …

více »

Jak odstranit defekty na rozhraní kovu a polovodiče

Drobné defekty v polovodičích zvyšují energetickou náročnost zařízení (odpor, zahřívání). Nový postup nabízí díky slabým interakcím (van der Waalsovým silám) vylepšení parametrů. Vědci z University of California v Los Angeles popisují v Nature svou novinku následujícím způsobem. Při standardním uspořádání polovodiče mezi dvěma kovovými elektrodami vznikají na úrovni atomů vady …

více »

Otáčivá 2D elektronika

Twistrony: Unikátní vlastnosti 2D materiálů se ještě zvýrazňují, pokud na sebe přesně umístíme několik plochých vrstev. A pokud těmito vrstvami začneme navíc vůči sobě otáčet… Vědci v Columbia University nyní v Science nenavrhují pouze samotnou technologii výroby materiálů na míru, ale přímo „twistronickou elektroniku“ – tj. posouvání a otáčení vrstev …

více »

Grafen lze ovládat pomocí tlaku

Grafen má výjimečné vlastnosti, pro některé z aplikací je však nevýhodou malá šířka zakázaného pásu. Jak postupovat, potřebujeme-li polovodič? Pokusy grafen dotovat jinými prvky nás často zase připraví o jeho unikátní vlastnosti. Matthew Yankowitz a jeho kolegové z Columbia University tvrdí, že jednou z možností je změna tlaku. Grafen vložili …

více »

Jemnější ladění 2D materiálů

Na Pennsylvania State University se soustředili na problém, že připravené 2D materiály často nemají očekávané vlastnosti. Týká se to nejčastější průmyslově používané metody, tedy desublimace z plynu na podkladový substrát (chemical vapor deposition, CVD). Naproti tomu postupné odlupování vrstviček sice vede ke vzniku vysoce kvalitních materiálů, ostatně právě tak byl …

více »

První 2D polovodič ze superatomů

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Jako superatomy („falešné prvky“) označujeme atomové clustery, které vykazují určité vlastnosti jiných atomů – např. elektrochemické nebo magnetické. Cluster 13 atomů hliníku se chová z pohledu vlastností svých valenčních elektronů jako jód, 14 atomů hliníku zase odpovídá kovům alkalických zemin. Superatomy by mohly podstatně rozšířit i paletu 2D materiálů a …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close